Chráněné území se nachází přímo v obci Semín u Přelouče (okres Pardubice), na zbytku písečného přesypu, který tvoří poměrně výrazný kopec a je téměř celý zastavěn. Chráněny jsou dvě menší nezastavěné plochy v blízkosti bývalého pivovaru.
Důvodem jeho vyhlášení je výskyt kozince písečného (Astragalus arenarius), který byl do té doby považován za vyhynulý. Druh byl na lokalitě objevem 1. 7. 1980 Milanem Markem z Pardubic a vyhlašovací protokol chráněného přírodního výtvoru Semínský přesyp je z 9. 7. 1980. Jedná se tedy pravděpodobně o chráněné území vyhlášené za nejkratší dobu. Dnes jsou kromě Semínského přesypu známy další tři lokality druhu Astragalus arenarius, což rozhodně jeho význam nesnižuje a přehlášení do kategorie národní přírodní památka si rozhodně zaslouží. Je také navržen do soustavy Natura 2000 jako biotopová lokalita s výskytem společenstev ze svazu Corynephorion canescentis.
Rozloha chráněného území je 0,5731 ha a tvoří ho dvě části. Větší část se nachází v severovýchodní části obce a je veřejně přístupná. Menší část se nachází za budovou bývalého pivovaru a je celá oplocená a přístupná brankou na západním straně plochy. Tato plocha je severně exponovaná a její vegetační pokryv je téměř zatažený. V první části je ještě oblast zcela volného písku, kterou obklopují porosty Sedum sexangulare a Corynephorus canescens. Zde se také vyskytují nejzajímavější druhy: Astragalus arenarius, Spergula morisonii, Anthemis ruthenica, Cerastium semidecandrum, Vicia lathyroides, Berteroa incana, Herniaria glabra, Koeleria macrantha, Artemisia absinthium.
V roce 1999 provedlo středisko AOPK v Pardubicích rozrušení a odstranění drnu kultivátorem na území celé NPP. V roce 2000 bylo rozrušení kultivátorem zopakováno v první části NPP. V části za pivovarem bylo provedeno ručně rýčem a motykou. V následujících letech byly zásahy upravené podle aktuálního stavu vývoje vegetace, opakovány až do roku 2005. Od 1. 1. 2005 přešel Semínský přesyp pod správu CHKO Kokořínsko (posléze CHKO Železné hory) a zarůstá.
V první části, která je veřejně přístupná, je situace lepší, protože na volném písku si rády hrají děti a okolí je zraňováno chůzí nebo jízdou na kole. Druhá část je výrazněji zarostlá a v okolí stromů a keřů jsou i velké polštáře mechorostů, roste zde především Rhytidiadelphus squarrosus, který je důkazem toho, že místa jeho výskytu jsou dostatečně vlhká. V této části, která je severně exponovaná, by bylo potřeba vykácet všechny stromy (i za hranicí NPP), protože lokalitu stíní a umožňují tím i rozvoje mechorostů. V obou částech je nutné obnovit rozrušování povrchu.
Literatura: Prausová, R. (2005): Národní přírodní památka Semínský přesyp. Vč. Sb. Přír. – Práce a Studie, 12: 185–6.
Fotografováno dne 23. 4. 2010.