Syn.: Valeriana bulbosa Pall., Valeriana monorrhiza Dufr.
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Rozšíření: Mediteránní druh, vyskytuje se v oblasti od Portugalska a Španělska na západě až po Malou Asii na východě, areál dále zasahuje i na ukrajinský Krym, na jih evropského Ruska (až k Voroněži a Kursku), do Dagestánu, také do západní Sibiře.
Ekologie: Roste na mediteránních trávnících, pastvinách, kamenitých svazích a stráních, na východě areálu ve stepích a lesostepích, v nadmořské výšce od 300 až do 2350 m. Kvete od dubna do července.
Popis: Vytrvalá bylina s podzemním hlízovitě ztlustlým oddenkem, 15–50(–70) cm vysoká. Lodyha je přímá, nevětvená, lysá, přízemní listy vyrůstají v růžici, jsou celokrajné, eliptické až úzce obvejčité, 20–80 mm dlouhé a 10–60 mm široké, lodyžní listy jsou vstřícné, členěné, 25–55 mm dlouhé a 8–20 mm široké, úkrojky jsou čárkovité, v (1–)2–6 párech. Květenstvím je terminální polokulovitý zdánlivý okolík, koruna je trubkovitě nálevkovitá, 5četná, 5–8 mm dlouhá, narůžovělá. Plodem je nažka.
Fotografováno dne 16. 4. 2008 (Itálie, Apulie, Gargano, okolí obce Mattinata).