Syn.: Valeriana norica (Vierh.) Landolt
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Rozšíření: Vyskytuje se pouze ve Východních Alpách.
Ekologie: Roste především na horských loukách, na nevápnitých půdách, v nadmořské výšce od 1800 do 3300 m. Kvete v červnu až srpnu.
Popis: Je to vytrvalá bylina vysoká 5–15 cm s přímou lysou lodyhou. Listy jsou tmavě zelené, lesklé, celokrajné, úzce kopinaté, na lodyze jsou 1–2 páry téměř čárkovitých menších listů. Květenství je válcovité, složené z malých chudokvětých zdánlivých okolíků, jednotlivé květy jsou drobné, koruna je 2–3 mm dlouhá, žlutavé barvy, někdy s červenohnědými odstíny. Plodem je 3–3,5 mm dlouhá nažka. Celá rostlina má intenzivní kozlíkovou vůni.
Využití: Kořeny obsahují velké množství valeriánové silice, využívá se pro bylinné koupele v lázních, do mastí, mýdel, ke kořenění vín a vykuřování. Dříve byla tato rostlina ve velkém sbírána především pro export do Asie pro užití do parfémů. Dnes je její sběr povolen jen licencovaným sběratelům a regulován, takže populace rostlin má možnost se obnovovat.
Ohrožení a ochrana: Chráněným druhem v Rakousku.
Fotografováno dne 26. 5. 2010 (Rakousko, Korutany, Nationalparkregion Nockberge, Mallnock).