Syn.: Acacia xiphocarpa Benth.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Východoafrický druh s areálem od Eritrey a Súdánu až po Zimbabwe. V areálu tvoří několik poddruhů, nominátní, k němuž se vztahují prezentované snímky, roste v severní části areálu.
Ekologie: Typický druh podhorských savan v nadmořských výškách 1500–2800 m, na řadě míst dominanta porostů.
Popis: Strom s deštníkovitou korunou dorůstající výšky 6–15(–20) m; borka je tmavohnědá až šedohnědá, na kmeni a hrubších větvích tence rozbrázděná; letorosty jsou zpravidla šedavě nebo žlutavě chlupaté. Listy jsou střídavé, 2krát sudozpeřené, s 15–50 jařmy; lístky jsou velmi drobné, asi 4 mm dlouhé a 0,5–0,8 mm široké; trny palistového původu vyrůstají v párech v uzlinách, jsou přímé, až 5(–7) cm dlouhé a bělavé. Květenství jsou stopkaté kulovité strbouly asi 1 cm v průměru, vyrůstají v paždí listů; květy jsou velmi drobné, kalich a koruna jsou bělavé nebo načervenalé, koruna je lysá nebo nezřetelně brvitá; tyčinky jsou bílé; gyneceum tvoří jediný plodolist. Lusky jsou 5–13 cm dlouhé a 1,2–2 cm široké, přímé, ploché, nezaškrcované, šedé nebo hnědé, drobně žláznaté; semena jsou olivově hnědá, v obrysu eliptická, 7–10 mm dlouhá, zploštělá, hladká.
Záměny: Ve východní Africe se vyskytuje několik desítek druhů akácií, jen z Etiopie je jich známo téměř 60. Tento druh charakterizují především víceméně chlupaté letorosty, kulovitá květenství a přímé lusky.
Využití: Důležitý zdroj palivového dříví, často se zpracovává na dřevěné uhlí. Dřevo je tvrdé, těžké a obtížně opracovatelné. V některých oblastech je významnou medonosnou rostlinou.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 8. 11. 2013 (Etiopie, Lalibela, masiv Abuna Yosef, mezi Machina Maryam a Geneta Maryam).