Syn.: Anomalopteris orientalis (A. Juss.) Kuntze
Čeleď: Malpighaceae Juss.
Rozšíření: Areál se skládá ze tří samostatných ostrůvků. Jeden leží ve východní Africe (Somálsko), dva na Arabském poloostrově v Ománu, kde roste jednak v Dhofaru (a zřejmě odtud zasahuje i do Jemenu), jednak v horách v severní části země, odkud velmi omezeně přesahuje i do Spojených arabských emirátů do emirátu Abu Dhabi.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou štěrkové pláně a kamenité svahy v nadmořských výškách 300–1500 m, velmi často v horských vádí.
Popis: Větší keř nebo malý stromek, dorůstá výšky až 3 m; borka je bělavá; letorosty jsou v mládí hustě hnědavě, později šedavě plstnaté. Listy jsou střídavé, kožovité; řapík je 0,5–1,2 cm dlouhý; čepel je eliptická, 4,5–10 cm dlouhá a 1,2–4 cm široká, v mládí alespoň na žilnatině rezavě chlupatá, později olysalá, celokrajná, na vrcholu tupě špičatá. Květenství jsou husté, 5–12(–20) cm dlouhé hrozny na koncích větví; květy jsou 5četné; kališní cípy jsou široce vejčité až téměř okrouhlé, asi 3,5 mm dlouhé; korunní lístky jsou volné, krátce nehetnaté, téměř okrouhlé, 1–1,5 cm dlouhé, zlatožluté, na okraji třásnité; tyčinek je 10, prohnutých; čnělka je zahnutá, 7,5–8 cm dlouhá. Plody jsou křídlaté, hustě plstnaté dvounažky 2–3 cm dlouhé, se semenem na bázi.
Využití: V lidovém léčitelství se používají v oleji nasekané listy jako prostředek proti křečím. Získává se z něj také žluté barvivo.
Poznámka: Do rodu Acridocarpus se řadí kolem 30 druhů, z nich převážná většina se vyskytuje v subsaharské Africe a na Madagaskaru; nejblíže je příbuzný sokotranský endemit Acridocarpus socotranus. Pozoruhodné je, že jeden druh tohoto rodu roste na vzdálené Nové Kaledonii (Acridocarpus austrocaledonicus).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 21. a 22. 9., 1. a 2. 10. 2015 (Omán: gov. Dhofar, Mughsayl a Wádí Sayq; gov. Ad Dakhiliyah, Wádí Quray a Jabrin).