ASPERULA CAPITATA Kit. ex Schult. – mařinka hlavatá / marinka

Syn.: Asperula hexaphylla subsp. capitata (Kit. ex Schult.) Nyman, Galium capitatum (Kit. ex Schult.) F. Herm.
Čeleď: Rubiaceae – mořenovité

Asperula capitata

Rozšíření: Východoevropský druh s malým areálem. Roste v Rumunsku ve Východních a Jižních Karpatech a v pohořích centrálního Bulharska.

Ekologie: Druh nižších horských poloh. Roste na otevřených osluněných místech na skalách a skalkách, převážně na vápenci, případně na vápnitých slepencích. Kvete od května do července.

Asperula capitataAsperula capitata

Popis: Vytrvalé byliny (5–)10–20(–35) cm vysoké. Lodyhy chudě větvené, poměrně tnké, až k bázi bylinné, vzpřímené až vystoupavé, při bázi krátce chlupaté, výše lysé. Lodyžní přesleny listů a listenů 6četné, na sterilních výběžcích 4četné; listy (15–)18–25(–30) mm dlouhé, čárkovitě kopinaté, nejdolejší krátce chlupaté, výše lysé, s okraji zřetelně podvinutými. Květy v koncových nebo někdy i úžlabních strboulovitých květenstvích, ± přisedlé; stopky květenství 1–3krát delší než podpůrný přeslen; koruna čtyřčetná, široce nálevkovitá, bílá nebo světle růžová, korunní trubka 3–4(–5) mm dlouhá. Dvounažky ± elipsoidní, eliptické nebo vejcovité, na hřbetní straně konvexní, na břišní straně konkávní, s hlubokou podélnou rýhou, na vrcholu uťaté, na bázi zúžené, 1,9–2,2 mm dlouhé, 0,9–1,2 mm široké.

Záměny: Mařinek se strboulovitě staženým květenstvím je v evropské květeně vícero. Asperula capitata se vyznačuje těmito diagnostickými znaky: lodyhy chudě větvené, až k bázi bylinné, střední lodyžní listy lysé, úzce kopinaté, květy ± přisedlé, korunní trubka jen 3–4(–5) mm dlouhá, nálevkovitá. Nejpodobnějšími druhy jsou Asperula hercegovina, endemická pro Bosnu a Hercegovinu, která má širší listy a korunní trubku úzce nálevkovitou, a Asperula hexaphylla, rostoucí v jihozápadních Alpách, jež má květy krátce stopkaté a mírně delší korunní trubku.

Asperula capitata
Asperula capitata
Asperula capitata

Fotografováno dne 29. 6. 2012 (Rumunsko, Transylvánie, Munții Apuseni, Muntele Mare, Scărița-Belioara).