Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
Radim Cibulka
JUNCUS BULBOSUS L. – sítina cibulkatá / sitina cibuľkatá
Syn.: Juncus supinus Moench, Juncus uliginosus Roth, Juncus welwitschii Hochst. ex Steud., Phylloschoenus supinus (Moench) Fourr., Tristemon uliginosum (Roth) Raf.
Česká jména: sítina rašelinní (Opiz 1852), sítina cibulkatá (Kubát 2002)
Slovenská jména: sitina cibuľkatá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
JUNCUS COMPRESSUS Jacq. – sítina smáčknutá / sitina stlačená
Syn.: Juncus gramineus (Jacq.) Dumort., Juncus parviflorus Kit., Juncus subcompressus Zakirov et Novopokr.
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
JUNCUS CONGLOMERATUS L. – sítina klubkatá / sitina klbkatá
Syn.: Juncus effusus var. conglomeratus (L.) Engelm. Juncus communis subsp. conglomeratus (L.) Čelak., nom. illeg., Juncus leersii T. Marsson, Juncus matthioli Bubani, Juncus subuliflorus Drejer
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
JUNCUS EFFUSUS L. – sítina rozkladitá / sitina rozložitá
Syn.: Juncus communis ß effusus (L.) E. Mey., nom. illeg.
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
JUNCUS FILIFORMIS L. – sítina niťovitá / sitina niťolistá
Syn.: Juncus trichodes Steud., Juncus transsilvanicus Schur
Česká jména: sítina nitkovitá (Presl 1819, Opiz 1852, Dostál 1950), sítina niťovitá (Kubát 2002)
Slovenská jména: sitina nitkovitá (Dostál 1950), sitina niťolistá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
JUNCUS SUBNODULOSUS Schrank – sítina slatinná / sitina pošvatá
Syn.: Juncus bifolius Hoppe, Juncus divergens W. D. J. Koch, Juncus obtusatus Kit., Juncus obtusiflorus Ehrh. ex Hoffm.
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
JUNCUS TENUIS Willd – sítina tenká / sitina tenká
Syn.: Juncus macer Gray
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
Kaňon Labe, Údolí Dolnožlebského potoka
Vesnice Dolní Žleb na levém břehu Labe u hranic s Německem byla dlouho známa jako jediná obec u nás, do které nevede silnice. O tuto pochybnou atrakci sice Dolní Žleb, roku 1980 připojený k Děčínu, nakonec přišel, ale i tak je zdejší přívoz hojně využíván i automobily. Dnes vesnice slouží především jako místo oddechu a jako základna pro horolezce, vždyť se nalézá na dně nejhlubšího pískovcového kaňonu v Evropě, na dně Kaňonu Labe. Je tedy obklopena strmými skalními stěnami a zvláště z výšky se na ni otevírají uchvacující pohledy.
Kaňon Teplé, Údolí Teplé – přírodní rezervace
Bečov nad Teplou (okres Karlovy Vary) je dnes znám především dobrodružným nálezem cenného relikviáře sv. Maura, samotné městečko je malebně rozmístěno v zaříznutém údolí říčky Teplé. Jižně od Bečova, proti proudu říčky, dostává její údolí až kaňonovitý ráz s příkrými, skalnatými svahy a je spolu s podobně utvářenými nejspodnějšími úseky bočních přítoků chráněno jako přírodní rezervace Údolí Teplé. Ta byla vyhlášena v roce 1992 na ploše 172 ha. Údolí je malebné, byť porostlé převážně druhotnými smrčinami, dojem kazí jen hojně využívaná silnice spojující Karlova Vary a Mariánské Lázně. Naopak železniční trať působí i po generální opravě poněkud méně rušivě, nepočítáme-li ovšem hrůzostrašný lomoz, když jede vlak.
Křivoklátsko, Na Babě – přírodní rezervace
V samém středu křivoklátských lesů se nachází známý mohutný hrad Křivoklát (okres Rakovník), umístěný na skalnatém ostrohu obtékaném Rakovnickým potokem. Hrad má za sebou barvité dějiny, oblíbil si ho i samotný K. H. Mácha a dodnes sem míří davy návštěvníků. Jen pár kroků od hradu se potok vlévá do Berounky. Soutok je střežen příkrými skalnatými svahy, z nichž jsou ty po proudu řeky chráněny jako přírodní rezervace Na Babě.
Křivoklátsko, Údolí Klíčavy – přírodní rezervace
Část toku Klíčavy (levostranný přítok Berounky) od Pilského rybníka ke Kobylí hlavě o výměře 32 ha byla v roce 2008 vyhlášena jako přírodní rezervace Údolí Klíčavy. Přírodní rezervace se nalézá v severní části CHKO Křivoklátsko na Rakovnicku. Předmětem ochrany jsou louky, lesní porosty a také samotný tok Klíčavy s výskytem zajímavých ryb a naturové škeble veleruba tupého (Unio crassus). Území rezervace je též známé výskytem vzácných druhů rostlin, především velmi bohaté populace stále vzácnějšího všivce bahenního (Pedicularis palustris) a velmi hubené populace hořečku ladního pobaltského (Gentianella campestris subsp. baltica), který je u nás na pokraji vyhynutí.
Krušné hory, Božídarské rašeliniště – národní přírodní rezervace
Městečko Boží Dar (okres Karlovy Vary) je s nadmořskou výškou 1020 m n. m. nejvýše položeným sídelním útvarem se statutem města v České republice. Leží v sedle mezi Klínovcem a Božídarským špičákem nedaleko hranic se Saskem a je znám jako středisko pro zimní i letní radovánky a jako sídlo Ježíškovy pošty se zvláštním poštovním razítkem. Pro přírodovědce je pochopitelně ze zdejších pamětihodností nejzajímavější rozsáhlá národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, vyhlášená již v roce 1965 a zaujímající plochu bezmála tisíc hektarů.
Krušné hory, Horská louka u Háje – přírodní rezervace
Růžová a bílá, bílá a růžová, ve všemožných odstínech a stupních sytosti jsou vládnoucí barvy jádrové rašelinné louky přírodní rezervace Horská louka u Háje (okres Chomutov). Tento přírodní zázrak, nemající zřejmě v okolí obdoby, najdeme v nejvyšší části Krušných hor východně Klínovce, nejvyššího vrcholu pohoří, v sousedství rozvalin Königova mlýna (Königsmühle), samoty zaniklé po druhé světové válce. Chráněné území zde bylo vyhlášeno roku 1994 na ploše 19 ha, v nadmořské výšce lehce pod 1000 m n. m., přičemž předmětem ochrany jsou zachovalé rašelinné louky a smilkové trávníky s výskytem řady vzácných rostlin.