Naděžda Gutzerová 
Syn.: Tilia alba Aiton, Tilia argentea DC., Tilia pannonica Jacq. ex Lang, nom. inval., Tilia rotundifolia Vent.
Česká jména: lípa plstnatá (Dostál 1950), lípa stříbrná (Kubát 2002)
Slovenská jména: lipa plstnatá (Dostál 1950), lipa striebristá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Syn.: Camptothecium nitens (Hedw.) Schimp., Homalothecium nitens (Hedw.) H. Rob., Homalothecium trichodes (Lindb.) Boros
Čeleď: Amblystegiaceae G. Roth – rokýtkovité
Syn.: Tortula tortuosa Hedw., Barbula tortuosa (Hedw.) F. Weber et D. Mohr
Čeleď: Pottiacaea Schimp. – pozemničkovité
Přírodní památka se nachází asi 600 m západně od obce Žehrov (okres Mladá Boleslav). Rozkládá se při severním okraji obory Žehrov, a proto není veřejnosti přístupná. Kolem severního okraje vede žlutá turistická značka z Žehrova směrem k osadě Arnoštice a z této cesty lze do chráněného území pohlédnout alespoň přes plot. Právě v severní části obory se zachovala původní pískovcová zeď z dvacátých let 19. století, kterou nechal postavit kníže Rohan. Místy však již chybí a je nahrazena dřevěným plotem.
Národní botanická zahrada M. M. Griška Národní akademie věd Ukrajiny (Національний ботанічний сад ім. М. М. Гришка НАН України) se nachází v jižní části Kyjeva, na vysokém pravém břehu Dněpru. Byla založena v roce 1936 a dnes se rozkládá na ploše 1,3 km2. Na této ploše najdeme i dva kláštery, na nejvyšším místě zahrady se nachází Svatotrojický klášter a v jednom z nejnižších míst, poblíž řeky Dněpr, již na hranici zahrady, se nachází Vydubický klášter. Fotografie Vydubického kláštera – pořízená z oddělení šeříků v době květu – patří k nejčastěji publikovaným snímkům v různých propagačních mediích Kyjeva. Botanická zahrada je pojmenována podle prvního poválečného ředitele, akademika Mikoly M. Griška (1901–64), který výrazně přispěl k obnově a rozvoji zahrady zničené během 2. světové války.
Syn.: Agnus-castus robusta (Lebas) Carrière, Agnus-castus vulgaris Carrière, Vitex agnus Stokes, Vitex hybrida Moldenke, Vitex integra Medik., Vitex latifolia Mill., Vitex lupinifolia Salisb., Vitex pseudonegundo (Hausskn.) Hand.-Mazz., Vitex robusta Lebas, Vitex verticillata Lam.
Česká jména: vrba mořská, strom Abrahamův, jinak drmek (Hájek 1562), Abrahamu strom, mořská vrba, drmek (Vusín 1742), drmek obecný (Presl 1846)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Východně od obce Prlov, v její části Neratov (okres Vsetín) se poblíž silnice z Prlova do Valašské Polanky nachází menší rybník, který byl především ze zoologických důvodů v roce 1999 vyhlášen chráněným územím. Lokalita je zajímavá výskytem významných druhů bezobratlých vázaných na vodní prostředí a také jako místo rozmnožování několika druhů obojživelníků.
Niva potoka Čenkovička mezi obcemi Čenkovice a Bystřec (okres Ústí nad Orlicí) je chráněna od roku 1989 jako jedna z největších lokalit bledule jarní (Leucojum vernum) v Pardubickém kraji. Výměra přírodní památky je 7,53 ha.
Nové Hrady se nacházejí asi 10 km jižně od města Vysoké Mýto v okrese Ústí nad Orlicí. Obec je známá díky rokokovému zámku a patří k oblíbeným turistickým cílům. Málokdo však ví, že po rozsáhlé rekonstrukci zámku došlo i na rekonstrukci poměrně rozlehlé zámecké zahrady a parku.
Městys Chroustovice se nachází asi 15 km východně od Chrudimi. V jeho jihovýchodní části stojí zámek, který vznikl přestavbou z tvrze po roce 1663.
Město Chrast se nachází 8 km východně od Chrudimi. Ve východní části jeho náměstí najdeme barokní zámek, jehož prostory dnes využívá městský úřad a městské muzeum. Zámek býval od roku 1664 rezidencí (později jen letní) královehradeckých biskupů.
Vsetínský zámecký park se nachází na jižně exponovaném svahu pod zámkem a serpentýnovou cestičkou, mostem přes řeku Bečvu je pak spojen s tzv. Panskou zahradou.
Dvoupatrový zámek s pětihrannou věží se nachází necelý kilometr severozápadně od vstupu do Adršpašského skalního města. Bývalou tvrz nechal roku 1596 přestavět Adam Bohdanecký z Hodkova na renesanční zámek. Nejvýznamnější stavební úpravy byly provedeny v 19. století, kdy zámek vlastnili Nádherní. Těm byl zámek v roce 1945 zkonfiskován a v poválečném období sloužil různým účelům. Nedostatečná péče se podepsala na jeho stavu. V roce 2012 zámek koupila obec Adršpach a postupně jej rekonstruuje. V 18. století byla severovýchodně od zámku postavena dvoupatrová barokní budova s mansardovou střechou (tzv. Malý zámek) sloužící jako administrativní. Ta byla zbořena pravděpodobně v sedmdesátých letech 20. století.
