V letošním roce uplynulo přesně osmdesát let od vydání prvního svazku souboru studií, který nesl název Co daly naše země Evropě a lidstvu. Tehdy v roce 1939, tedy v době těžké národní zkoušky, předložila řada tehdejších významných osobností široké veřejnosti své popularizační články, které měly poukázat na nezastupitelnou úlohu našich zemí v historii Evropy i celého světa.
Doba se změnila, našemu národu v současnosti žádné výraznější vnější nebezpečí nehrozí – může nás snad znepokojovat jen naše vlastní omezenost a pohodlnost. Rozhodně bychom ale nechtěli nechat proplout výše zmíněné výročí jen tak bez povšimnutí.
Proto jsme se rozhodli vyplnit volnější prázdninový čas větším počtem článků, které budou připomínat význam předních osobností naší země pro okolní svět. A vzhledem k tomu, že jsme webem botanickým, zůstaneme výhradně u botaniky a příbuzných oborů. Věříme, že ani tak to nebude málo.
Tak co tedy vlastně daly naše země Evropě a lidstvu v oblasti botaniky?
Můžeme se chlubit jedním z prvních novodobých botaniků Evropy, kterým byl Adam Zalužanský ze Zalužan. Nedocenitelnou úlohu v historii světové botaniky sehráli ale také hrabě Kašpar Šternberk a Karel Bořivoj Presl.
Nesmíme zapomenout ani na naše cestovatele, botaniky a sběratele rostlin, kteří rozšířili počet poznaných druhů rostlin z exotických zemích. Vzpomeňme na chrabrého Tadeáše Haenkeho, neúnavného Karla Kotschyho, váženého Johanna Pohla a Johanna Christiana Mikana, ale i svérázného Franze Wilhelma Siebera. Nutno ocenit přínos Jindřicha Vávry, Václava Bojera, Benedikta Roezla, Vojtěcha Friče, Karla Domina i u nás dosud poměrně málo známého Jaroslava Soukupa a Františka Tenory.
Někteří naši botanikové při poznávání květeny cizích zemí dokonce tragicky zahynuli – věčnou památku Janu Vilémovi Helferovi, Františku Kohoutovi, Augustovi Cordovi i Janu Mrkvičkovi.
Musíme vzpomenout i na české zakladatele botaniky v zemích nám blízkých, balkánských – k těm v Chorvatsku bezesporu patří Joseph Schlosser, v Makedonii zas Eduard Formánek, v Černé Hoře Josef Rohlena, v Bulharsku Josef Velenovský a Václav Stříbrný.
Když jsme se už zmínili o Václavu Stříbrném, což byl mimo jiné i zakladatel moderního bulharského zemědělství, musíme jmenovat i některé dalších zahradníky, kteří se proslavili i ve světě. K naprostým hvězdám patřil třeba baron Theodor Karel Hrubý z Jelení, který na konci 19. století vytvořil v malé vsi u Kolína největší sbírku tropických orchidejí v celé střední Evropě.
Zmínit se musíme i o vynikajících botanických ilustrátorech, jejichž dílo viděl celý svět. Nelze opomenout jedinečné bratry Bauerovy, Františka Severu nebo Otto Ušáka, smeknout náleží i před celosvětově proslulou Joy Adamsonovou.
Naši obzvláštní úctu si nepochybně zasluhuje také Gregor Mendel.
Bude nám ctí přidávat v průběhu letošních prázdnin do tohoto soupisu skvělých postav naší botaniky další jména.
