Syn.: Laureola sempervirens C. Bauhin ex Fourr., Daphne major Lam., Daphne multiflora Thore ex Rchb., Daphne pycnophylla Gand., Daphne sempervirens Salisb., Thymelaea laureola (L.) Scop.
Česká jména: lýkovec bobkový (Presl 1846), lýkovec vavřínový (Mareček 1996)
Čeleď: Thymelaeaceae – vrabečnicovité
Rozšíření: Mediteránní a západoevropský druh. Na západě areál zasahuje až na Azorské ostrovy a do Velké Británie, severní hranice rozšíření prochází přes Německo, Rakousko a Maďarsko, na východě až po Řecko a Turecko, na africkém kontinentu se vyskytuje v Maroku a Alžírsku.
Ekologie: Roste v keřovém patru listnatých lesů, v lesních lemech, častěji na vápenci.
Popis: Stálezelený keř, 50–100(–120) cm vysoký, chudě větvený, lysý, s kmínkem přímým nebo i poléhavým. Listy jsou krátce řapíkaté, střídavé, povětšině nahloučené na konci větví, kopinaté až obkopinaté, 5–8(–13) cm dlouhé a 1–4 cm široké, temně zelené, kožovité, lesklé. Květy v úžlabních hroznovitých květenstvích po 5–10, trubkovité, 4četné, 8–12 mm dlouhé, žlutozelené, někdy vně nafialovělé. Kvete od března do května. Plodem je vejcovitá peckovice, ve zralosti modročerná.
Variabilita: V Pyrenejích se vyskytuje poddruh D. l. subsp. philippi, který je nejvýše 40 cm vysoký a vyznačuje se kobercovitě rozloženým habitem. V severní Africe a Španělsku najdeme zase poddruh D. l. subsp. latifolia s listy širšími, obvejčitými.
Využití: Rostlina je jedovatá, v minulosti však byla používána v tradiční medicíně.
Ohrožení a ochrana: Lýkovec vavřínový je zákonem chráněným druhem v Německu, Maďarsku a Srbsku.
Fotografováno dne 20. 4. 2008 (Itálie, Apulie, Gargano, Foresta Umbra).