Syn.: Amesia atropurpurea (Raf.) A. Nelson et J. F. Macbr., Epipactis atropurpurea Raf., Epipactis helleborine var. rubiginosa Crantz, Epipactis latifolia var. atrorubens (Hoffm.) Irmisch, Epipactis rubiginosa (Crantz) Gaudin ex W. D. J. Koch, Helleborine atrorubens (Hoffm.) Druce, Helleborine rubiginosa (Crantz) Samp., Limodorum rubiginosum (Crantz) Kuntze, Serapias atrorubens (Hoffm.) Bernh., Serapias latifolia [?] atrorubens Hoffm.
Česká jména: žežhulka černočervená (Sloboda 1852), kruštík tmavočervený (Čelakovský 1879, Kubát 2002)
Slovenská jména: kruštík tmavočervený (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité
Rozšíření: Skoro celá Evropa (ve Středozemí je však vzácnější, ve stálezelené zóně zcela chybí, neroste ani na Islandu), pobřežní oblasti Malé Asie, západní Kavkaz, severní Írán, západní Sibiř. Druhotný výskyt byl zaznamenán i v americkém státě Vermont.
U nás se vyskytuje roztroušeně až vzácně, o něco častější je na Slovensku a v Rakousku.
Ekologie: Roste ve světlých lesích, na křovinatých stráních, na vápenci, v pásmu od nížin až do hor, byl nalezen i na stanovišti vytvořeném člověkem (železniční násep). Kvete od května do srpna.
Popis: Vytrvalá bylina, 20–60 cm vysoká, lodyha je přímá, nevětvená. Listy vyrůstají ve dvou výrazných řadách, jsou vejčité až vejčitě kopinaté, největší 5–12 cm, nejméně 2krát delší než lodyžní článek. Květenství s 10–30 květy, jeho vřeteno je hustě chlupaté, okvětní lístky jsou rozestálé, vejčité, 6–8 mm dlouhé, většinou červeně nachové, vnější zevně chlupaté, vnitřní jsou kratší, pysk je kratší než ostatní lístky, hypochil je podlouhlý, tmavě nachově fialový, epichil obdélníkovitě srdčitý, 1,5–2krát širší než dlouhý, na bázi s 2–3 řasnatými hrbolky.
Ohrožení a ochrana: Kruštík tmavočervený patří k ohroženým druhům naší květeny (C3), ve stejné kategorii je chráněn i podle zákona (§3). Podléhá také ochraně mezinárodní úmluvy CITES.
Poznámka: Druh je dosti variabilní, rozdíly se projevují ve velikosti květů, tvaru a velikosti listů i listenů, výšce rostlin, takže se rozlišuje několik forem, variet (např. var. atrorubens, var. macedonica, var. radnensis) i poddruhů (subsp. borbasii). Navíc se kříží s dalšími druhy kruštíků, např. Epipactis atrorubens s E. distans vytváří křížence Epipactis ×gauckleri, s E. lapidocampi zase Epipactis ×timpeana aj.
Fotografováno dne 18. 8. 2004 (Rakousko, Raxalpe).