Česká jména: máčka siná (Presl 1846), máčka sivá (Sloboda 1852)
Čeleď: Apiaceae – miříkovité
Rozšíření: Jihovýchodní Evropa – Balkánský a Apeninský poloostrov, na sever zasahuje až do jižního Tyrolska a hor Slovinska.
U nás se pěstuje jako okrasná rostlina v zahradách, odkud občas zplaňuje – výskyt byl v minulosti zaznamenán u Brna.
Ekologie: Roste na suchých loukách a mezích, při okrajích komunikací, na písčinách, častěji na vápenci, v pásmu nížin až pahorkatin. Kvete od června do září.
Popis: Vytrvalá bylina, 30–50 cm vysoká, lodyha přímá, větvená, namodralá, listy 2krát zpeřené, tuhé, namodralé, ostnité, přízemní řapíkaté, v obrysu vejčité, lodyžní přisedlé, úzce kopinaté, květenství vrcholičnaté, chudé, tvořené kulovitě vejčitými, ametystově modrými hlávkami, 3–4 cm v průměru.
Poznámka: Občas se tento druh máčky pěstuje jako okrasná rostlina, používá se především do suchých kytic.
Fotografováno dne 7. 9. 2005 (Itálie, Friuli, severně od Monfalcone).