Nedávná anketa na BOTANY.cz, která se dotazovala na botanické sny našich čtenářů, zřetelně ukázala, že s botanickými snahami návštěvníků našeho webu to není nijak horké, jejich cíle se rozhodně neztrácejí v těžko realizovatelném nedohlednu. Drtivá většina z nich totiž vůbec nechce umět bezpečně určovat jednotlivé druhy pampelišek, jeřábů nebo ostružiníků a dobré třetině dotazovaných by údajně dokonce bohatě postačovalo rozpoznat jen základní druhy našich rostlin. To se jim určitě – při troše snahy – může brzy podařit.
Jistě jim v tomto snažení pomohou četné internetové herbáře, sami se o realizaci jednoho z nich snažíme. Jenže dříve – a rozhodně to není tak dávno – nebyly pestré internetové herbáře k dispozici, zájemci o botaniku mohli hledat znalosti jen v učených knihách. Ke knihám v botanice nejpodstatnějším určitě patří tzv. klíče, tedy určovací příručky. Tyto knihy obvykle obsahují velký počet druhů rostlin, text je u jednotlivých druhů velmi krátký, avšak dbá se na jeho výstižnost. Popisy rostlin jsou v klíčích většinou tvořeny tak, aby se čtenář při určování konkrétního rostlinného exempláře mohl podle jeho charakteristických znaků snadno a jednoznačně dobrat k jeho druhové identifikaci. Nebo taky nedobrat, ale to tady raději nerozebírejme… Podstatným rysem klíče jsou i jeho rozměry – formát je obvykle „skoro kapesní“, takže není problém si ho vzít s sebou i do přírody. Je to prostě jedním slovem nádhera, takto užitečnou knihu by měl mít ve své knihovně snad úplně každý.
Zdalipak ale tušíte, kolik botanických klíčů u nás bylo vlastně dosud vydáno? V současnosti by se zdálo, že existuje jen jediný, tedy ten poslední, kterému lid botanický svorně říkává „Kubát“. Pokusím se tedy v následujícím soupisu zaznamenat všechny české botanické klíče a seřadit je podle doby vzniku.
V seznamu jsem vynechal práce příliš regionální (chybí zde tedy např. Tesařův Analytický klíč stromů a keřů Hradce Králové a okolí), ale i klíče zaměřené jen na užší skupiny rostlin (např. Potůčkův Klíč k určování československých vstavačovitých). Drobnou výjimku jsem ale udělal v případě Klíčů Karla Poláka a Alexandra Bernarda – jedná se totiž o knihy historické, ve své době (a jistě i dnes) pozoruhodné. U méně známých autorů jsem připojil i několik základních osobních dat.
Pokud jsem na některý významný český botanický klíč pozapomněl, směle mě na to upozorněte, napište mi, rád tento soupis doplním.
- Daniel Sloboda (1852): Rostlinnictví, čili Návod k snadnému určení a pojmenování rostlin v Čechách, Moravě a jiných zemích Rakouského mocnářství domácích (Praha, nákladem Českého museum, u Fr. Řivnáče). Kniha obsahuje 736 stran a 48 stran úvodu. Autor knihy se narodil 20. 12. 1809 ve Skalici (Slovensko), zemřel 10. 11. 1888 v Rusavě pod Hostýnem. Byl to evangelický kazatel, etnograf, překladatel. Sloboda v úvodu knihy říká, že na myšlenku vytvořit tuto určovací pomůcku ho přivedla německá Cüriesova kniha Anleitung die im mittleren und nördlichen Deutschland wildwachsenden und angebauten Pflanzen auf eine leichte und sichere Weise durch eigene Untersuchung zu bestimmen. (Kittlitz, 1840).
- Kašpar Mašl (1876): Analytický klíč botanický (Praha, I. L. Kober). Tento klíč má 386 stran. Jeho druhé vydání vyšlo v roce 1889 a nese název Analytický klíč květeny evropské. Autor byl profesorem gymnázia v Chrudimi. Mašlova práce je překladem úspěšného klíče Gustava Lorinsera (1811–63): Botanisches Excursionsbuch für die deutsch-österreichischen Kronländer und das angrenzende Gebiet (Wien 1854, 2. vydání 1860).
- Ladislav Čelakovský (1879): Analytická květena česká (Praha, F. Tempský) – 414 stran, s jednou mapkou. Kniha obsahuje výhradně květenu Čech.
- Ladislav Čelakovský (1887): Analytická květena Čech, Moravy a rakouského Slezska (Praha, F. Tempský). Toto druhé rozšířené vydání předešlého Čelakovského klíče má 432 stran a také jednu mapku.
- Karel Polák (1896): Trávy: analytický klíč k určování trav v Čechách a na Moravě domácích a hojněji pěstovaných (Praha, Klub přírodovědecký). Kniha má 62 stran, ilustrace. O autorovi můžeme říci, že se narodil 25. 1. 1847 v Miřejovicích u Veltrus, zemřel 17. 2. 1900 v Praze. Byl to úředník, entomolog, botanik, jeho práce se týkaly oboru, psal i stati do odborných časopisů.
- Josef Zahradník (1896): Analytické tabulky k určování nejdůležitějších rostlin cévnatých, samorostlých i pěstovaných (Uherské Hradiště, L. R. Kráčelík). 136 stran, s ilustracemi. Autor se narodil 15. 10. 1853 v Batelově, zemřel 17. 10. 1907 v Uherském Hradišti. Byl to středoškolský profesor.
- Alexandr Josef Bernard (1896): Klíč, jimž určiti lze stromy, kře a polokře v Čechách planě rostoucí i hojněji pěstované z listův (Tábor, V. Kraus) – 144 stran, ilustrace. – Narozen 22. 1. 1859 v Sobotce, zemřel 14. 3. 1912 v Táboře. Středoškolský profesor.
- František Polívka (1897): Klíč k určování našich nejrozšířenějších rostlin jevnosnubných planě rostoucích i pěstovaných (Olomouc, R. Promberger). 56 stran. Vyšel ještě v letech 1902, 1907 a 1909.
- Alexandr Josef Bernard (1898): Klíč k určování nejobyčejnějších rostlin v Čechách i na Moravě rostoucích a hojněji pěstovaných (Praha, I. L. Kober) – 46 stran.
- František Polívka (1904): Třetí vydání Polívkova klíče bylo přepracováno (vyšlo v roce 1904) a nově neslo název Klíč k určování rostlin v naší květeně nejčastěji se vyskytujících (Olomouc, R. Promberger). Vydání mělo 112 stran a vyšlo během první republiky mnohokrát (asi dvacetkrát).
- Gotthard Smolař (1905): Illustrovaný klíč k určování jevnosnubných rostlin [Phanerogamae] / pro potřeby školní jakožto doplněk svého Rostlinopisu sepsal Gotthard Smolař (Praha, Unie) – 176 stran, 266 ilustrací. Druhé vydání Ilustrovaný klíč k určování semenných rostlin [Phanerogamae] / Pro potřeby školní jakožto doplněk svého Rostlinopisu a Botaniky (Praha, Česká grafická unie 1922) – 190 stran s 386 ilustracemi. Narozen 4. 5. 1863 v Jičíně, zemřel 21. 6. 1926 v Praze. Středoškolský profesor, botanik a mineralog.
- Josef Podpěra (1908): Klíč na určování nižších rostlin tajnosnubných – Úvodem do prvého poznání mechů, játrovek, řas i hub a pro praktika škol středních a odborných (Olomouc, R. Promberger).
- František Polívka (1912): Klíč k úplné květeně zemí koruny české (Olomouc, R. Promberger). 864 stran a 1566 černobílých kreseb v textu.
- Jan Macků (1913): Český houbař: Illustrovaný klíč kapesní k určení všech v našich vlastech rostoucích jedlých a jedovatých hub na základě jich vědecké soustavy s návodem, jak zacházeti s houbami v praksi a v kuchyni (Olomouc, Promberger), 174 stran se 182 barevnými a 20 černobílými obrázky na 48 tabulích. Třetí rozšířené vydání z roku 1924 (Olomouc) mělo 258 stran s 253 barevnými a 39 černobílými obrazy na 80 tabulkách. V roce 1915 vyšel i v němčině (Praktischer Pilzsammler: III. Taschen-Bestimmungsbuch zum bestimmen aller in unserer Heimat washvenden essbaren und giftigen Pilze). Jan Macků se narodil 21. 5. 1881 ve Volfířově u Dačic, zemřel 13. 3. 1964 v Brně. Byl docentem vysoké školy zemědělské a zvěrolékařské, profesor technické mikroskopie a užité botaniky. Botanik, mykolog. Tato kniha byla předmětem značné dobové osobní konfrontace.
- Václav Melzer (1919): Praktický houbař: klíč k určení našich nejdůležitějších hub jedlých i jedovatých s návodem, jak jich upotřebiti v kuchyni a hospodářství (Praha, Zemědělské knihkupectví A. Neubert) – 150 stran a ilustrace. Narozen 26. 8. 1878 ve Vlkýši u Stříbra, zemřel 1. 5. 1968 v Domažlicích. Učitel, mykolog.
- Otakar Matoušek a Vlasta Albrechtová (1921): Sběratel hub: illustrovaný klíč k bezpečnému poznání hub pro každého (Praha, Šolc a Šimáček) – 72 stran, 68 barevných i černobílých vyobrazení na 14 přílohách. Otakar Matoušek se narodil 14. 1. 1899 v Praze, zemřel v roce 1994. Byl profesorem, autorem publikací z oboru přírodních věd, geologie, pedagogiky a mykologie.
- Jaromír Klika (1928): Klíč k určování našich důležitých rostlin cévnatých samorostlých i pěstovaných (Praha, Unie) – 400 stran, ilustrace. Narozen 26. 12. 1888 v Praze, zemřel 12. 5. 1957 v Leningradě (Rusko). Profesor botaniky na Univerzitě Karlově v Praze.
- Karel Domin a Josef Podpěra (1928): Klíč k úplné květeně republiky Československé / Jako druhé vydání Polívkova Klíče k úplné květeně zemí koruny české (Olomouc, R. Promberger) – 1088 stran a 1645 vyobrazení.
- František Polívka (před 1943): Klíč k určování rostlin (Olomouc, R. Promberger). Přepracované 16. vydání Polívkova Klíče, které vytvořil Josef Otruba, což byl poštovní úředník, botanik (narozen 10. 3. 1889 v Náměšti na Hané, zemřel 23. 11. 1952 v Olomouci). Kniha obsahuje 1050 taxonů, má 332 stran a 654 vyobrazení.
- Josef Dostál (1954): Klíč k úplné květeně ČSR (Praha, ČSAV). Kniha má 1183 stran. Autorkou kreseb byla Vlasta Kneblová (narozena 8. 5. 1919 v Ústí nad Orlicí. Vědecká pracovnice Ústředního ústavu geologického v Praze. Práce v oboru paleobotaniky). Druhé vydání Dostálova Klíče vyšlo v roce 1958.
- Zdeněk Černohorský, Josef Nádvorník, Miroslav Servít (1956): Klíč k určování lišejníků ČSR (Praha, ČSAV). Fotografie pořídil Vladimír Šilhan. 154 stran, 28 stran obrazových tabulí.
- Jan Martinovský a kol. (1959): Naše rostliny: Klíč k určování (Praha, SZN). Barevné obrázky nakreslil Gerhard Färber, pérové Bohuslav Kutil, Jaroslav Milovanský, Antonín Zezula. Kniha obsahuje 1700 taxonů rostlin, má 642 stran a 32 barevných obrazových příloh.
- Zdeněk Pilous, Josef Duda (1960): Klíč k určování mechorostů ČSR (Praha, ČSAV). 570 stran, fotografická příloha.
- Jaromír Klika (1965): Klíč k určování rostlin (Praha, SPN). Přepracované vydání (Holub, Houfek, Jirásek, Mladý), 584 stran, ilustrace Otakar Zejbrlík.
- Mirko Svrček a kol. (1976): Klíč k určování bezcévných rostlin: Sinice, řasy, hlenky, houby, lišejníky a mechorosty (Praha, SPN). Kresby Jan Maget a Hana Storchová. 580, stran.
- Luděk Faustus (1976): Botanický klíč: Klíč k určování 1000 nejdůležitějších cévnatých rostlin (Praha, SPN). Podle Polívkova Klíče k určování rostlin tuto knihu zrevidoval, upravil a doplnil Luděk Faustus. Ilustrace Milan Skoch.
- Karel Kubát a kol. (2002): Klíč ke květeně České republiky (Praha, Academia). Kniha má 928 stran, obsahuje asi 3700 taxonů vyšších rostlin. Ilustrace Anna Skoumalová-Hadačová.
V roce 2019 vyšlo 2. vydání Klíče ke květeně České republiky, které je od 1. vydání výrazně odlišné, má i jiného hlavního editora (Zdeněk Kaplan). Je to dílo v mnoha ohledech nerespektující současné poznatky vědy, ale také editorsky značně odbyté. Postrádá pro klíč nezbytnou stručnost, stylem spíše připomíná jakousi zkrácenou národní květenu.
Ukazuje se tedy, že počet českých botanických klíčů není zas tak malý, je snad až překvapivé, kolik těchto knih u nás od poloviny 19. století vzniklo. Jejich rozsah i kvalita se různí, všechny jsou však určitě zajímavým dokladem o historii floristického poznání naší přírody.
Jistě zarážejícím faktem je absence jakéhokoli nového klíče v osmdesátých a devadesátých letech 20. století. Více než dvacet let u nás v této době nevyšel žádný klíč, což je skutečnost od konce 19. století nevídaná. Vždyť klíče u nás vycházely dokonce i v dobách válečných! Nejvíce vydávaným klíčem byla evidentně práce Polívkova – vyšel v mnoha vydáních, přepracovávali ho i jiní autoři (Domin, Podpěra, Otruba, Faustus).
Milí čtenáři našeho internetového magazínu, co kdybyste třeba na chvíli od svého počítače odešli, uchýlili se do nejbližšího antikvariátu a opatřili si svůj další botanický klíč?! Proč nemít doma alespoň tři čtyři klíče? A vůbec – proč nezaložit speciální fan klub? Troufám si tvrdit, že botanik bez klíče je jako česká pop-music bez Karla Gotta. A ten už má dokonce i muzeum. Takže se neostýchejme a hrdě založme zbrusu nový, nikdy předtím nevídaný Fan klub botanických klíčů! Podmínkou přijetí bude prozatím pouhé prokázání vlastnictví alespoň tří těchto moudrých knih.
Poznámka na závěr:
Aniž bychom si kladli za cíl vytvořit podobný soupis botanických klíčů i v jiných zemích, můžeme zmínit alespoň některé tyto práce od našich sousedů.
Polsko:
* Józef Rostafiński (1850–1928): Przewodnik do oznaczania roślin w Polsce dziko rosnących, celkem vyšlo asi 21 vydání, a to v letech 1886 až 1979.
* Władysław Szafer (1886–1970), Stanisław Kulczyński, Bogumił Pawłowski: Rośliny polskie. Několik vydání, např. 1924, 1953, 1986.
* Lucjan Rutkowski: Klucz do oznaczania roślin naczyniowych Polski niżowej. PWN 1998, 2. doplněné vydání 2005.
Německo:
* Otto Schmeil (1860–1943), Jost Fitschen, Siegmund Seybold: Flora von Deutschland und angrenzender Länder. Ein Buch zum Bestimmen der wild wachsenden und häufig kultivierten Gefässpflanzen. Verlag GmbH & Co., Wiebelsheim, řada vydání, poslední 2006.
* Werner Rothmaler, Eckehart J. Jäger, Klaus Werner: Exkursionsflora von Deutschland. Spektrum Akademischer Verlag, Heidelberg, řada vydání, např. 2000.
* Rita Lüder: Grundkurs Pflanzenbestimmung. Quelle & Meyer, Wiebelsheim 2004 (1. vydání).