Jan Bezděk se narodil dne 16. května 1858 v Soběslavi, zemřel 9. března 1915 v Praze. Byl pedagogem, mykologem, botanikem, členem francouzské Mykologické společnosti.
Studoval na gymnáziu v Třeboni, pak na učitelském ústavu v Soběslavi. Byl učitelem na Broumovsku (Police nad Metují), Chotěbořsku a Havlíčkobrodsku (Hněvkovice), posílal L. Čelakovskému floristické nálezy ze svých působišť. Podle Josefa Maška posílali Bezděkovi k určení houby mnozí tehdejší významní mykologové, mezi nimi například i J. Velenovský. Mašek k tomu ještě dodává, že Bezděk určoval každodenně – ochotně, nezištně. Tak mnohý, jenž tímto způsobem pohodlně dopátral se názvu, netušil, co času, námahy, leckdy i peněz vyžadovalo, nežli Bezděk sám dříve tohoto pravého jména se dopídil.
Velkou dobovou popularitu si získal mimo jiné pořádáním mykologických přednášek a kurzů. První honorovaný kurz uspořádal v Jílovém v roce 1907, avšak už předtím uspořádal nejméně stovku kurzů zcela bezplatně. Publikoval i v časopisech (Příroda, Almanach praktického člověka), psal také do doplňků Ottova slovníku naučného.
Společně s malířem Václavem Luňáčkem sestavili a vlastním nákladem vydali dvoudílný atlas Houby jedlé a jim podobné jedovaté (Praha, Hranice 1901, 1905). Zamýšlel vydat i mykologickou Systematiku a Analytický klíč, obě tyto práce ale zůstaly jen v rukopise. Po jeho smrti vydal jeho syn vlastním nákladem ještě Bezděkovu dosti konfrontační knihu Kritické studium mykologických publikací Dr. J. Macků (Chrudim 1917). Jan Macků (pozdějši předseda Mykologická sekce Přírodovědeckého klubu) vytvořil v roce 1913 určovací klíč Český houbař, Bezděk s jeho prací byl velmi nespokojen, ba přímo byl tím raněn. Píše o tom: Že autor Čes. houbaře je z mé školy, to tvrdí sta a sta čtenářů jeho Čes. houbaře, byť i naprosto ničeho nevěděli o našich stycích spolu. Byl totiž autor Č. h. na houbařském kursu v Jílovém. Přišel jako naprostý neznatel, začínal abecedou houbařskou (…) ihned po prvém kursu, jehož se zúčastnil, jat slavomamem, vydal výtah mých kursových přednášek jako svoje vědomosti a svoje zkušenosti v Hlídce Času. Nemůže nikdo mi vytýkati, že píši příkře v návalu první nevole. Nevraživost mezi Bezděkem a Macků tedy šla až za hrob. První vydání Českého houbaře mělo 174 stran, Bezděkova kritika ho svým rozsahem dokonce převýšila, měla 180 stran. Bezděk na knize Jana Macků nenechal samozřejmě ani jedinou nitku suchou.
V mykologické literatuře se používá jeho jméno ve formě BEZDĚK.
