Aylmer Bourke Lambert se narodil dne 2. února 1761 v Bathu (Somerset), zemřel 10. ledna 1842 v Kew Green. Britský botanik.
Nejprve se vzdělával na místní škole spolu s dalšími syny venkovských aristokratů, později na Oxfordské univerzitě. Zajímal se především o přírodní vědy. O to se zřejmě zasloužil amatérský botanik H. Seymer, otec druhé manželky jeho otce, který pěstoval v zahradě cizokrajné rostliny, sbíral ulity a dopisoval si s botaniky. Lambert po své matce zdědil pozemky na Jamajce a v Irsku, další dědictví po otci pro něj znamenalo finanční nezávislost. Měl velké štěstí při získávání přátel. Při studiu na univerzitě se seznámil s topografem D. Lysonsem (1762–1834, ) a botanikem J. Sibthorpem (1758–96), později J. Banksem a botanikem J. E. Smithem (1759–1828). Smith ho v roce 1788 přizval jako jednoho ze zakládajících členů do Linnean Society. Od roku 1796 byl jedním ze čtyř viceprezidentů společnosti. V roce 1791 byl zvolen do Royal Society a díky J. Banksovi byl od roku 1810 členem její rady. Také byl členem Society of Antiquaries of London.
Vytvořil velký a různorodý herbář nejen z rostlin osobně nasbíraných, ale i rostlin od dárců a z nakoupených souborů, ve své době to byl jeden z největších a nejdůležitějších herbářů (po jeho smrti byl rozprodán v aukci, část sbírky je pravděpodobně v liverpoolském muzejním herbáři). Také shromáždil velkou odbornou knihovnu. Obojí zpřístupnil botanikům a umožnil jim studium těchto materiálů. V roce 1797 publikoval práci, která vznikla s pomocí a radou dalších botaniků – především J. Bankse, ale i J. E. Smitha a D. Dona – A Description of the genus Cinchona, s ilustracemi F. L. Bauera. Podkladem pro publikaci byly položky z Banksova herbáře. Doplňkový díl An Illustration of the genus Cinchona vyšel v roce 1821. Lambert přispěl také do Turnerova a Dillwynova Botanist’s Guide through England and Wales (1805) a do English Botany (1790–1814) od J. Sowerbyho a J. E. Smitha.
Největší Lambertovou prací je A Description of the Genus Pinus, kde jsou zpracovány všechny v té době známé jehličnany. Ilustrace jsou opět částečně od F. L. Bauera. První díl práce vyšel v roce 1803, druhý v roce 1824. Na publikaci opět spolupracovali J. Banks a J. E. Smith. Práce vyšla podruhé v letech 1828–37, třetí stručnější vydání v roce 1832. Byly zde poprvé popsány druhy nasbírané Douglasem a dalšími, např. Sequoia sempervirens. Na odborných popisech pracovali obvykle Lambertovi spolupracovníci, např. D. Don.
Standardní botanická zkratka jeho jména je LAMB., v IPNI je uveden ve 133 záznamech, popsal například druhy Pinus banksiana a Pinus pungens. Na jeho počest pojmenoval J. E. Smith rod Lambertia, Proteaceae; Douglas po něm pojmenoval i borovici Lambertovu (Pinus lambertiana).
