Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Rozšíření: Endemit Turecka, poměrně široce rozšířený zejména v centrální části Anatolie.
Ekologie: Roste ve stepních trávnících, na kamenitých stráních a v sutích, řidčeji i v porostech Pinus brutia nebo nebo Pinus sylvestris, dává přednost vápencovým podkladům. Vystupuje až do nadmořské výšky 2200 m.
Popis: Vytrvalá bylina; lodyhy jsou prutnaté, přímé, (12–)20–40 cm vysoké; v horní polovině řídce větvené. Listy jsou střídavé, nitkovité, 1–3 cm dlouhé a asi jen 0,1 cm široké, na okraji podvinuté. Květenství je prodloužený hrozen; listeny jsou čárkovitě kopinaté, 1–4 mm dlouhé, zhruba stejně dlouhé jako květní stopky; kališní cípy jsou vejčité až kopinaté, 1,5–2,5 mm dlouhé, úzce blanitě lemované, špičaté; koruna je šklebivá, 7–9 mm dlouhá, světle fialová, řidčeji žlutavá, horní pysk je hluboce dvouklaný, ostruha je kuželovitá, 2–2,5 mm dlouhá. Plodem je 2–2,5 mm dlouhá tobolka, semena jsou hranatá.
Fotografovala Eva Rencová, dne 26. 5. 2013 (Turecko, Erbaa).