Syn.: Antirrhinum triste L.
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Rozšíření: Západomediteránní druh, vyskytuje se v jižním Španělsku a severním Maroku. Druh je morfologicky poměrně variabilní, v areálu bývá rozlišováno několik poddruhů.
Ekologie: Roste ve štěrbinách vápencových skal a starých zdí, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1400 m. Kvete od března do června.
Popis: Vytrvalá bylina s fertilními lodyhami poléhavými až vystoupavými, 20–50(–90) cm dlouhými, jednoduchými nebo větvenými, šedozelenými, olistěnými, sterilní lodyhy jsou kratší, jejich listy jsou menší. Listy na fertilních lodyhách jsou přisedlé, dolní v přeslenech po 4–6, horní střídavé, úzce obkopinaté až čárkovité, 6–40 mm dlouhé a 1,5 mm široké. Květy vyrůstají v terminálních hroznech, které jsou 2,5–10 cm dlouhé, 2–25květé; listeny jsou obkopinaté až čárkovité, 3–9 mm dlouhé; kališní lístky jsou nestejné, obkopinaté až úzce kopinaté; koruna je 1,7–2,8 cm dlouhá, žlutá či bělavá s purpurovými žilkami, mnohem výrazněji purpurově naběhlým dolním pyskem a hnědě žilkovanou, až 1,2 cm dlouhou ostruhou. Plodem je kulovitá tobolka dosahující průměru okolo 8 mm.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 15. 5. 2017 (Španělsko, Andalusie, Ronda).