Syn.: Linum alpinum auct. non Jacq., Linum alpinum ß elatius Wahlenb., Linum extraaxillare Kit., Linum perenne ß carpathicum Uechtr.
Čeleď: Linaceae S. F. Gray – lnovité
Rozšíření: Hory jihovýchodní a střední Evropy – hory Balkánského poloostrova a Karpaty. V ČR tento poddruh neroste, na Slovensku na sklonech Malé a Velké Fatry, Nízkých Tater, Vysokých Tater a Spišské Magury. Dříve na našem území rostl nominátní poddruh lnu vytrvalého (Všetaty, Mělník), dnes je vyhynulý (A1).
Ekologie: Roste na kamenitých, skalních i travnatých svazích. Vyhledává propustné, vápencové podklady slunných stanovišť v subalpínském a alpínském stupni. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatým oddenkem a několika přímými lodyhami, 20–50 cm vysokými, lysými, po celé délce hustě pokrytými hustými, úzkými, 3žilnými, celokrajnými listy. Květy za rozkvětu jsou sytě modré, později spíše světle modré, 2,5–3,5 cm v průměru, dlouze stopkaté, ve volné latě, korunní lístky jsou obvejčitě klínovité, 2–3krát delší než kalich. Plodem jsou lysé, kulovité tobolky.
Poznámka: U květů lnu si můžeme povšimnout zvláštního jevu v jeho květech. Jedná se o tzv. různočnělečnost (heterostylie). Na různých trsech můžeme vidět různé květy – z jedněch vyčnívají tyčinky a v hloubi květu jsou skryty krátké blizny, z druhých naopak čnějí hlavičkaté blizny a pod nimi se schovávají prašníky tyčinek. K oplození je třeba, aby se pyl z krátkočnělečných květů dostal na blizny dlouhočnělečných exemplářů nebo naopak, jinak nemůže dojít k vytvoření semen. Proto rostliny, jejichž semena zavál vítr příliš daleko od jejich sourozenců, zůstávají sterilní, ačkoli bohatě kvetou.
Fotografováno dne 28. 7. 2008 (Slovensko, Kriváňská Malá Fatra).