Syn.: Xylosteum maackii Rupr.
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Rozšíření: Severovýchodní Asie – Korea, severní Čína, Mandžusko, severní Japonsko, ruský Dálný východ. V Česku v kultuře od roku 1914 (Průhonice). V Severní Americe se pěstuje, v současné době se chová invazně, často tvoří podrost v lesích. Zavlečen i na Nový Zéland.
Ekologie: Ve své domovině roste převážně v lesních lemech a křovinách, zplaňuje také kolem cest a na železničních náspech. Odolný proti zimě i suchu.
Popis: Opadavý rozkladitý keř 2–5 m vysoký, s šedavými chlupatými letorosty. Listy jsou vejčitě kopinaté až eliptické, 4–8 cm dlouhé, 2–3,5 cm široké, na líci tmavozelené, chlupaté, na vrcholu dlouze zašpičatělé, na bázi klínovité až široce klínovité. Řapík je asi 1 cm dlouhý. Květenství je dvoukvěté, na krátkých stopkách (až 0,5 cm). Květy jsou dvoupyské, asi 2 cm dlouhé, bílé, při odkvětu žloutnoucí. Horní pysk je rozdělen asi do dvou třetin. Tyčinky jsou kratší než koruna. Bobule nesrůstají, jsou kulovité, asi 0,6–0,9 cm dlouhé, červené. Semena jsou elipsoidní, prohnutá, asi 4 mm dlouhá. Kvete v květnu až červnu.
Využití: Pěstuje se jako okrasný keř, a to i mimo parky.
Ohrožení a ochrana: V Japonsku je zařazen k ohroženým druhům (EN).
Poznámka: Rod byl pojmenován na počest německého botanika A. Lonitzera, druhové jméno se vztahuje k botanikovi R. O. Maackovi.
Fotografováno v květnu 2009 (květy – Česko, Praha, Suchdol) a v srpnu 2008 (plody – Častolovice).