Česká jména: škrkavičník (Presl 1846), vlčí bob (Čelakovský 1879), vlčí bob mnoholistý (Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989), lupina mnoholistá, vlčí bob (Kubát 2002)
Slovenská jména: vlčí bôb mnoholistý (Dostál 1950), lupina mnoholistá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Druh pochází ze západu USA (např. Kalifornie, Oregon), druhotně se rozšířil do řady oblastí Severní a Jižní Ameriky (např. Patagonie) i Evropy. U nás zdomácněl skoro na celém území, občas se invazně šíří, v některých oblastech však chybí (např. úvaly jižní Moravy, Polabí).
Ekologie: Ve své americké domovině roste na březích vodních toků, ve vlhkých lesích. U nás je častý v lesích, lesních lemech a na mýtinách, v okolí silnic a železničních tratí, na půdách kyselých až neutrálních, v pásmu od nížin až do hor. Kvete od června do září.
Popis: Vytrvalá bylina, 50–100(–160) cm vysoká. Lodyha je přímá, dutá, listy jsou řapíkaté, (9–)12–15(–18)četné, lístky kopinaté až obkopinaté, 8–12 cm dlouhé, nejširší v polovině až v horní třetině, svrchu lysé, na rubu přitiskle chlupaté. Květy vyrůstají v 15–40 cm dlouhém hroznu, jsou bělavé, světle modré až fialové. Plodem je lusk.
Poznámka: Lupiny mají schopnost obohacovat půdu dusíkatými sloučeninami. Proto byly vysévány k obohacení půdy v lesích, používaly se i jako pastva pro zvěř a ke zpevňování náspů. Pěstuje se také v zahradách jako okrasná trvalka, často v mnoha různobarevných kultivarech.
Fotografováno dne 3. 6. 2006 (Česko, Čechy, okolí Ledče nad Sázavou).