V jednom z dřívějších textů (Louka – přírodní stanoviště, nebo technická památka?) jsem nostalgicky vzpomínal na pestrobarevné květy na loukách mého dětství. Když dnes projíždím krajinou, ať už od jihu k severu, nebo od západu k východu, pohled na takové louky se mi ustavičně vyhýbá. Ještě tak občas vídám barevnou mozaiku v trávníku ve starém sadu za humny. Zřídka je druhově bohatou louku vidět v rezervaci, kde ochrana přírody financuje management, tedy údržbu – ale na takových místech je zřejmé, že už vůbec nejde o hospodářský výsledek, ale o prosté odstranění biomasy. Přitom někdejší louky nebyly primárně určeny pro oko, ale hospodářům šlo o seno, kterým posléze krmili dobytek.
Čechy
Chvojenská plošina, Pětinoha – přírodní památka
Lesní rybníček Pětinoha se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od středu Horního Jelení (okres Pardubice). Je chráněn od roku 1982. Důvodem ochrany je zachování rostlinných společenstev vázaných na rybník a jeho blízké okolí a rovněž výskyt hvězdoše podzimního (Callitriche hermaphroditica).
Dolní Povltaví, Minická skála – přírodní památka
Nedaleko Kralup nad Vltavou, na levém břehu Zákolanského potoka, nad silnící č. 101 z Kralup do Kladna se vypíná členitá spilitová skála, chráněná jako nevelká (0,37 ha) přírodní památka Minická skála (okres Mělník). Předmětem ochrany jsou zbytky skalních stepí s řadou vzácných rostlin, z nichž za nejvýznamnější je patrně považován česnek tuhý (Allium strictum).
Dolní Povltaví, Otvovická skála – přírodní památka
Nedaleko Kralup nad Vltavou, na pravém břehu Zákolanského potoka, se vypíná nad tratí Kralupy–Kladno skalnatý ostroh zvaný Koziňák a chráněný jako PP Otvovická skála (okres Mělník – mapa). Přestože se jedná o plošně nevelké území (1,3 ha), je významné výskytem vzácných a zajímavých druhů rostlin. Území je hojně navštěvováno, zvláště na jaře v době květu konikleců, hlaváčků a tařic.
Dolní Povltaví, Praha, Jenerálka – přírodní památka
U soutoku Šáreckého a Kruteckého potoka v Praze 6 Dejvicích ční nad nivy obou jmenovaných potoků překrásný skalní ostroh s bohatou teplomilnou i hájovou vegetací. Na přibližně 250 metrů dlouhém hřbetu zde byla roku 1968 vyhlášena nevelká přírodní památka (1,5 ha). Území je součástí poměrně rozlehlého přírodního parku Šárka-Lysolaje. Po překrásné procházce údolím Šáreckého potoka od nádrže Džbán je Jenerálka opravdovou třešničkou na dortu.
Dolní Povltaví, Praha, Sedlecké skály – přírodní památka
Vltava opouští Pražskou kotlinu hluboko zaříznutým údolím lemovaným skalnatými srázy a roklemi. Na jejím levém břehu u pražské čtvrti Sedlec se nachází přírodní památka Sedlecké skály s pozoruhodnými společenstvy skal, teplomilné skalní stepi a křovin s výskytem chráněných a ohrožených druhů.
Dolní Povltaví, Větrušické rokle – národní přírodní rezervace
Jen několik kilometrů severně od Prahy se nachází malá obec Větrušice, zajímavá svojí polohou vysoko nad pravým břehem Vltavy. Přímo pod obcí se totiž rozpíná mohutné sklaní defilé, od roku 1969 chráněné, dnes jako Národní přírodní rezervace Větrušické rokle. Asi 100 m vysoké skály jsou bohatě rozčleněny na hřebeny, skalky, úžlabiny i hlubší rokle. Jižní část je tvořena kyselými břidlicemi a buližníky, severní konec je tvořen mírně bazickými spility. Území je významnou křižovatkou teplomilné vegetace Českého krasu, Polabí a Českého středohoří.
Doupovská pahorkatina, Dětaňský chlum – přírodní rezervace
Asi 200 m severně od osady Dětaň (okres Louny) se na jihovýchodním okraji Doupovských hor nachází přírodní rezervace Dětaňský chlum. Na jižně exponovaných svazích kóty Chlum (539 m) včetně náhorní plošiny se dochovaly teplomilné doubravy s enklávami stepních trávníků s typickou květenou, na jejichž ochranu byla v roce 1967 na ploše 35,60 ha rezervace vyhlášena.
Doupovská pahorkatina, Dubina
Na severovýchodním okraji Doupovských hor je nejnápadnějším geomorfologickým útvarem nepochybně stolová hora Úhošť. Přibližně 1,5 km na jih od Úhoště se nachází nepříliš výrazný táhlý hřbet Dubiny, náležející k Doupovské pahorkatině a překračující ve směru západ východ hranice Karlovarského a Ústeckého kraje a též hranice vojenského újezdu Hradiště. Oblast Dubina, tahnoucí se od kóty Dubový vrch (691 m n. m.) ke kótě Hůrka (619 m n. m.), je přístupná bez zvláštního povolení a v době květu zdejší hlavní atrakce, koniklece otevřeného (Pulsatilla patens), hojně navštěvovaná.
Doupovská pahorkatina, Mravenčák – přírodní památka
Na severním okraji Doupovských hor, jižně od Klášterce nad Ohří (okres Chomutov), se nachází vrch Mravenčák, pozůstatek drobného třetihorního vulkánu. Je to významná geologická, geomorfologická a botanická lokalita s význačným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. V roce 1990 byla na 1,5 ha jeho vrcholových partií zřízena přírodní památka Mravenčák.
Doupovská pahorkatina, Rašovické skály – přírodní památka
Přírodní památka Rašovické skály byla vyhlášena v roce 1992. Nachází se v okrese Chomutov, asi 1 km východně od obce Lestkov u Klášterce nad Ohří, při okraji vojenského újezdu Doupovské hory (mapa). Má výměru 35 ha, leží v nadmořské výšce od 398 do 584 m. Předmětem ochrany jsou společenstva teplomilných rostlin a živočichů.
Doupovská pahorkatina, Úhošť – národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace Úhošť byla vyhlášena v roce 1974 v severovýchodní části Doupovských hor v okrese Chomutov, asi 2 km od města Kadaň (mapa). Rezervace má výměru 114,57 ha, ochranné pásmo dalších 93,73 ha, nachází se v nadmořské výšce od 375 do 593 m. Předmětem ochrany jsou lesostepní a stepní formace na svazích geomorfologicky nápadné tabulové hory Úhošť, s výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Doupovské vrchy, Skalky skřítků – národní přírodní památka
Předmětem ochrany NPP Skalky skřítků jsou pseudokrasové dutiny ve strmém severozápadním svahu vrchu Schwedelberg na okraji Doupovských vrchů nedaleko lázní Kyselka (okres Karlovy Vary). Přilehlá společenstva lipových javořin, lipodubových a dubových bučin mají vysokou přírodovědeckou hodnotu. NPP Skalky skřítků o rozloze 11,64 ha byla vyhlášena roku 1979.
Džbán, Malý a Velký štít – národní přírodní rezervace
Pohoří s poněkud nejasným jménem Džbán vzniklo vyzdvižením křídové plošiny a je rozbrázděno hlubokými údolími, místy dokonce s útesovými zlomy. Ukázkové kolmé skalní hrany nabízí mimo Pochválovské stráně taktéž nedaleká Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít, vyhlášená v roce 1989 na ploše asi 9 ha. Zřízena byla k ochraně reliktní květeny, především medvědice lékařské (Arctostaphylos uva-ursi). Nachází se nedaleko starého sídla, Vinařic (okres Louny), a je rozdělena na dvě části.
Džbán, Pochválovská stráň – národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace Pochválovská stráň se nalézá severně od Řevničova v okrese Rakovník, na okraji křídové tabulové plošiny Džbán a nazvána je podle obce Pochvalov, zajímavé pěstováním chmele a, což je opravdu pozoruhodné, dřívější těžbou uhlí. Další zdejší pamětihodností je bývalé hradiště Dřevíč.