Krvelačná bestie z Austrálie

Když byla v září 1994 objevena v jihovýchodní Austrálii wolemie vznešená (Wollemia nobilis), vyvolalo to vlnu velkého nadšení. Svět spatřil na vlastní oči organismus, o němž se obecně soudilo, že dávno vyhynul, vždyť rostl na Zemi už před 90 miliony lety. Nikoho však tehdy nenapadlo, že současně byla nalezena i nejagresivnější rostlina planety! Učiněný rostlinný tyranosaurus!

Číst dál

Masožravé pampelišky už i ve střední Evropě

Kdo by neznal ona krásná pampelišková sluníčka, která tak roztomile prosvětlují snad každý trávník? Pampelišky patří k nejrozšířenějším rostlinám světa, najdeme je v Evropě, severní Africe, Asii, Severní i Jižní Americe, Austrálii, ba i na Novém Zélandu. Odborníci odhadují, že na celém světě jich roste neuvěřitelných 2500 druhů, pro snadnější orientaci jsou všechny tyto druhy rozděleny zhruba do 50 sekcí. O jednom druhu se ale raději na veřejnosti příliš často nehovoří – je totiž poměrně problematický. Během doby kvetení totiž dokáže každý jedinec tohoto druhu zlikvidovat na tisíc včel nebo i jiných opylovačů, včetně motýlů, můr a menších netopýrů.

Číst dál

Naše zahrady a parky: Vyhlídková botanická zahrada ve Lhotě

Podobnou botanickou zahradu určitě nikde na světě nenajdete. Nezaujme vás rekordním počtem pěstovaných druhů, nepyšní se ani svou dlouholetou tradicí, herbářem či knihovnou. Rozhodně vám však vyrazí dech její podoba, tato zahrada je totiž velmi neobvykle instalována na několika kopiích Eiffelovy věže, které jsou volně rozesety v krajině v katastru obce Lhota. Už teď se ale jedná o výstavbě botanických Eiffelovek také na dalších místech, kupříkladu na Blaníku, v Telči nebo na Sněžce. Ve všech případech se bude jednat o přesné repliky zahrady lhotské.

Číst dál

Tajemství Voynichova rukopisu definitivně odhaleno!

Tajemství Voynichova rukopisu definitivně odhaleno!

Již v několika dřívějších článcích na našem serveru jsme si povšimli tajemného Voynichova rukopisu (uloženo: Yale University, Beinecke Rare Book and Manuscript Library, MS 408) – záhadného rukopisu nejistého stáří a provenience (podle radiologické datace C14 byl snad napsán někdy mezi léty 1404–38), neznámého jazykového kódu a neobvyklých kreseb (mimo jiné) rostlin. Historicky nelze tento manuskript zařadit do žádného kulturního kontextu, nepodobá se ničemu, co bylo v době jeho předpokládaného vzniku běžné.
Právě tato jeho nekomparatističnost nás už dříve přivedla k myšlence, že je vlastně nesmyslné hledat racionální polohu jeho významu, a proto jsme vyslovili domněnku, že se jedná o kuriozní sbírku medijních kreseb a textů. Avšak naše následné pronikání k jádru záhady nás opravňuje k tomu, abychom tuto naši starou domněnku o funkci Voynichova rukopisu přehodnotili. Nalezli jsme totiž dobové materiály, které implicitně o funkci tohoto rukopisu hovoří.

Číst dál