Nedávné schvalování nového trestního zákoníku a následná diskuse o možnosti pěstovat kaktusy ukázaly, v jakém zmatku vznikají naše zákony, ale i to, jak je obtížné se v nich orientovat a že i dobrý úmysl zákonodárce může mít dalekosáhlé, byť třeba nezamýšlené důsledky. Pro běžného občana je obtížné se v množství zákonů, vyhlášek, směrnic, nařízení, norem a mezinárodních smluv vyznat a také pochopit, co zákonodárce chtěl vlastně říci a jaké to má pro něj jako občana důsledky. Proto jsme se rozhodli, že na stránkách BOTANY.cz se problematice vztahu rostlin a zákonů budeme více věnovat. Bude se jednat o pohled navýsost botanický, proto jistě právníci prominou některé méně odborně znějící formulace či interpretace.
ZAJÍMAVOSTI
Rostliny a zákony 2.: Přehled zákonů, vyhlášek, úmluv a norem o rostlinách
Přehled hlavních zákonů a vyhlášek platných na území České republiky, ve kterých jsou zmiňovány rostliny:
Rostliny a zákony 3.: Ochrana přírody a trestní zákoník
Legislativu vztahující se k ochraně přírody je možné získat na stránkách Ministerstva životního prostředí (odkaz mimo Botany.cz), a to včetně připravovaných návrhů a legislativních změn. Platné znění nalezneme na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (odkaz mimo Botany.cz), na kterých se také seznámíme s celou legislativou, evropskými směrnicemi, mezinárodními úmluvami, zákony, zřizovacími listinami chráněných území, nařízeními vlády a směrnicemi ministerstva. Odbor řízení státní správy Ministerstva životního prostředí vypracoval příručku Judikatura v právu životního prostředí, která by měla pomoci se v právu zorientovat.
Rostliny a zákony 4.: Rostlinolékařská péče
V roce 1904 se v New Yorku objevilo usychání kaštanovníku zubatého (Castanea dentata), které zapříčinila houba Cryphonectria parasitica (Murrill) Barr (Endothia parasitica [Murrill] Anderson & Anderson). Zdrojem nákazy byla nejspíše botanická zahrada, odtud se houba velice rychle šířila dál. Způsobila úhyn velkých rozloh kaštanovníkových lesů, které do té doby byly i významnou lesní dřevinou. Dnes je rozšířena na celém východě Severní Ameriky a najít vzrostlý kaštanovník je prakticky nemožné. Tato infekce byla zanedlouho následována infekcí buku Fagus grandifolia, která naštěstí byla méně zdrcující. V Evropě se po první světové válce objevuje grafióza jilmů, která podobným způsobem zdecimovala porosty jilmů. Rozšíření chorob a škůdců v zemědělství a ovocnářství znamenalo velké škody na majetku a úrodě. Klasickým příkladem je révokaz, který zlikvidoval vinice na konci 19. století, a to nejen v Praze, epidemie šárky švestek či známý americký brouk – mandelinka bramborová. K zabránění šíření chorob a škůdců byla přijata řada smluv a řeší je rostlinolékařská legislativa.
Rostliny a zákony 5.: Zemědělské zákony
Protože v naší společnosti je třeba zákonem upravit vše – což je při dravosti či naopak lenosti mnohých firem pochopitelné – tak i zemědělství a lesnictví upravuje celá řada zákonů a vyhlášek.
Rostliny a zákony 6.: Držba rostlin a prokázání původu rostlin
Nejproblematičtější částí legislativy, která se týká rostlin, je omezení jejich držby a prokázání původu u chráněných druhů. Zákaz či omezení držby vybraných druhů neřeší samostatný zákon, ale jsou obsaženy v několika zákonných nařízeních:
Rostliny a zákony 7.: CITES
Přijetí mezinárodní smlouvy CITES bylo obrovským úspěchem mezinárodní ochrany přírody. Řada druhů, především živočichů, byla ve velkém vybíjena, aby bylo možné zásobovat trh slonovinou, rohy nosorožců či kožešinami. Podobná situace byla a je u některých tropických dřevin či léčivých rostlin. Velkou část obchodu také zahrnují rostliny a živočichové pro sběratele. U rostlin se jedná především o kaktusy a sukulenty, masožravé rostliny, některé cibuloviny a orchideje. Přitom jejich nelegální sběr v přírodě začal ohrožovat (a dodnes ohrožuje) přírodní populace. Aby se obchod omezil, byla přijata úmluva, která vymezuje ohrožené druhy a stanoví podmínky obchodu s nimi. V současné době k úmluvě přistoupilo celkem 172 členských zemí, Česká republika přistoupila po revoluci v roce 1992.
Rostliny a zákony 8: Oceňovací vyhláška
Vyhláška o oceňování majetku je v podstatě jedinou normou, která může pomoci v boji s tím, co už naši pradědové označovali jako Bestia triumphans. Tento pojem začal být používán zhruba před sto lety, kdy větší česká města postihla mohutná vlna stavebních zásahů. Rozsáhlými demoličními akcemi byly ničeny celé historické čtvrti – účel byl jediný: získat volné stavební pozemky v centru měst. Tento bezohledný postup tehdy vyvolal odpor široké veřejnosti, pověstným se stal především protestní manifest Viléma Mrštíka z roku 1897, který byl publikován právě pod názvem Bestia triumphans. Onen pojem vyjadřuje tedy především bezohlednou sílu peněz, která je spojená s nedostatečným morálním a kulturním povědomím mocných. Právě tato ukrutná kombinace ničí ráz naší krajiny, ale třeba i zeleň ve městech. V naší době, kdy se snad vše řeší z hlediska ekonomiky, se tradice, estetika, či odpovědnost mnohdy stávají jen prázdnými pojmy. Proto jsou ekonomické argumenty v podstatě jediné, které mohou bezohlednost některých developerských aktivit zastavit. Můžeme spočítat cenu zahrady, parku či samostatně stojících dřevin, které mají být zrušeny. V mnohých případech se může ukázat, že například výnos ze štětového parkoviště, které má být místo zeleně postaveno, neuhradí cenu zeleně ani v horizontu 10 let, natož aby se splatila vlastní investice do parkoviště.
Rostliny a zákony 9.: Tak nám zakázali bolševníka! – Kerýho bolševníka, paní Müllerová? Já znám dva…
Za doby teroru během francouzské revoluce mohl být žlutě kvetoucí kosatec na zahradě důvodem ke gilotinování. Kosatec byl považován za královský znak, Fleur-de-lis, a při vhodně napsaném udání byl jeho pěstitel zatvrzelý roajalista. Doba revolučního teroru již dávno minula a pěstování rostlin bylo po dvě století jednou z nejliberálnějších oblastí lidské činnosti. Snad jen za komunistů v padesátých letech by se úmyslné vysazování dříšťálu na polních remízcích mohlo považovat za provokaci, i když pokud by měl rudé listy…
Rostliny a zvířata: Rostliny jedovaté pro zvířata
Přiznám se, že ještě před nedávnem by mne ani nenapadlo pídit se po informacích o jedovatosti rostlin pro domácí zvířata. Jenže stalo se, že se k nám přistěhovalo jedno hodně veselé kotě. Asi si dokážete představit, jak to u nás doma vypadá – všude je spousta rostlin. Servácovi (tak se náš kocourek jmenuje) se samozřejmě snažíme vysvětlit, že kytičky jsou naši kamarádi, takže do květináčů se neleze, po palmách se nešplhá a kapradiny se neokusují! Jenže znáte koťata, chvilku jim trvá, než pochopí, že to myslíte vážně. Ještě aby se tak některou naší rostlinou přiotrávil! Tak které rostliny by mu vlastně mohly ublížit?
Rostliny chráněné v soustavě Natura 2000
Jedním z cílů Evropského hospodářského společenství je i ochrana zachování životního prostředí a udržení biodiverzity. Na základě tohoto faktu byly v rámci Evropského společenství vybrány nejcennější, nejohroženější, nejvzácnější rostlinné a živočišné druhy a přírodní stanoviště, pro které je připravována soustana chráněných území Natura 2000 tvořená evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi.
Rostliny středoevropských hor v knihách
V naší redakční poště se objevují často dotazy čtenářů na možnosti získání nejrůznější botanické literatury. Někdy jsou vaše dotazy rázu dosti odborného, častěji však jen chcete poradit kam se podívat, abyste si mohli zrovna tu svou rozkvetlou krásku, kterou jste viděli někde na dovolené, pojmenovat. A tak jsme se rozhodli, že po uveřejnění soupisu všech českých botanických klíčů a seznamu českých i slovenských publikací o chráněných rostlinách budeme pokračovat v dalším vytváření dílčích přehledů botanické populárně-naučné literatury. Jsme si zcela jistí, že si tyto články své čtenáře najdou.
Rostliny v pranostikách 1.: Zima
Máte rádi lidové pranostiky? Většina z nich je jistě více dílem básníka než vědecky podepřenou předpovědí – asi těžko budeme věřit například pranostice Připadne-li Boží narození na čtvrtek, bude rok velmi úrodný, jenom vína bude prostředně. Jiné jsou o něco věrohodnější, v posledních letech dost povědomě zní třeba Na Adama Evu čekejte oblevu. Pranostika se často snaží najít souvislost mezi budoucími jevy a aktuálními událostmi, odhaluje chod věcí budoucích podle současné situace – jednoduše tedy platí, že o budoucnosti se rozhodnuje v přítomnosti. Jindy pranostika zaznamenává lidskou zkušenost, která se vztahuje pouze ke konkrétnímu datu.
Rostliny v pranostikách 2.: Jaro
Konečně je tady zase jaro! Přítel Dano Dítě mi sice ještě stále posílá ze slovenského Ružomberka zoufalé zprávy o vydatném sněžení na Liptově – shodli jsme se na tom, že zima se cestou za Ural ještě na chvíli zasekla nad Západními Karpaty – ale jinak je to nad nebe jasnější: na Medníku už nakvétá tradiční česká „poutní bylina“ kandík psí zub (Erythronium dens-canis), na pražských skalách zas vystrkuje poupata (asi o tři týdny později než loni) křivatec český (Gagea bohemica) a mnohé jihomoravské stráně už brzy promodrají květy koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Kmotra Zima je prostě pryč – případné další sněžení lze připočítat jedině její bezzubé naštvanosti z povinného ústupu! Po zimních lidových pranostikách se tedy začtěme do bylinkových rčení jarních.
Rostliny v pranostikách 3.: Léto
Polovina roku je za námi. Letošní jaro začalo velkým suchem, skončilo v přívalových deštích – charakter nastávajícího léta můžeme zatím těžko odhadovat. Určitě ale nějak bude, vždycky totiž nějak bylo. A ať už bylo jak chtělo, vždycky naši dědové měli připravenou pranostiku, která jim dost jasně řekla, co mohou čekat od dnů následujících. Možná je škoda, že nám už to tak úplně jasné není. My už dneska totiž opravdu jen víme, že prostě nějak bude… Pojďme našim předkům na chvíli aspoň trochu závidět, projděme si jejich letní bylinkové pranostiky.