Syn.: Scilla spetana Kereszty
Česká jména: ladoňka dvoulistá Spetova (Danihelka 2012)
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité
Rozšíření: Dolní Rakousy, ČR, jihozápadní Slovensko, západní část Maďarska, severovýchodní Chorvatsko a Srbsko. Českou republikou probíhá severní hranice areálu, vyskytuje se vzácně pouze v panonském termofytiku jižní Moravy na dolním toku řeky Moravy u Mikulčic a v oblasti soutoku Moravy a Dyje u Lanžhota, vzácně také na dvou mikrolokalitách v Karpatském mezofytiku – na severozápadním okraji Chřibů u Roštína a v přilehlém okraji Litenčických vrchů u Troubek.
Ekologie: U nás se vyskytuje v mezofilních až vlhčích listnatých lesích a křovinách, vyhledává polostinná stanoviště s humózními, na živiny bohatšími písčitohlinitými až jílovitohlinitými vlhčími půdami, neutrálními až slabě zásaditými, převážně v planárním, pouze okrajově i v kolinním stupni. V lužních lesích na dolním toku Moravy byla zaznamenána na tzv. „hrúdech“ , tj. místech, která jsou vyvýšena nad okolní terén a obvykle nebývají zaplavována. Preferuje vlhčí dubohabřiny svazu Carpinion a jejich přechody do společenstev tvrdých luhů nížinných řek podsvazu Ulmenion. Ve Středomoravských Karpatech roste ve vlhčích listnatých lesích. U nás kvete od března do dubna, v lužních lesích je součástí jarního aspektu spolu se sněženkou podsněžníkem (Galanthus nivalis), křivatcem žlutým (Gagea lutea), dymnivkou plnou (Corydalis solida) a dymnivkou nízkou (Corydalis pumila).
Popis: Vytrvalá cibulnatá bylina v době květu 5–17 cm vysoká, s podzemní vejcovitou až kulovitou cibulí. Listy obvykle 2, světle zelené, nadzemní části mělce až výrazně žlábkovité, s kápovitou špičkou a zelenými až hnědočerveně lemovanými okraji, nadzemní část většího listu 5–17 cm dlouhá a 0,8–1,8 cm široká. Květní stvol většinou zelený, u některých jedinců nevýrazně až nápadně hnědočerveně naběhlý, květenství hroznovité, řídké, zaujímající asi 1/2 délky nadzemní části květního stvolu, počet květů obvykle (1–)2–6(–8), okvětní lístky 9,0–14,2 mm dlouhé a 3,0–5,0 mm široké, oboustranně stejně zbarvené, světle fialově modré, vzácně tmavší, pouze ojediněle se při bázi nachází asi 2–4 mm dlouhý světlejší, neostře ohraničený úsek, prašníky 3,3–5,2 mm dlouhé, tmavě fialově modré. Plodem je tobolka, zralá semena světle až tmavě hnědá.
Taxonomická poznámka: Podle nového taxonomického pojetí rodu Scilla v 8. dílu Květeny ČR (Trávníček 2010) je Scilla bifolia (ladoňka dvoulistá) chápána jako šířeji pojatý druh, který zahrnuje v České republice celkem čtyři poddruhy, k nimž se řadí i subsp. spetana (více viz Scilla bifolia subsp. bifolia). U subsp. spetana byla na jižní Moravě zaznamenána určitá mezipopulační variabilita ve zbarvení rostlin a ve velikosti jednotlivých částí květu. Z lužního lesa nedaleko Národní kulturní památky Slovanské hradiště u Mikulčic byla popsána S. bifolia subsp. spetana var. magnomoravica (ladoňka dvoulistá Spetova velkomoravská), která byla pojmenována právě podle tohoto významného archeologického naleziště centra Velké Moravy. Od ostatních známých populací subsp. spetana se odlišuje o něco většími rozměry květních částí, které jsou zároveň největší v rámci celého druhu S. bifolia. Variabilita se projevuje také v počtu chromozomů, převládají sice hexaploidní jedinci, ale v některých populacích se vyskytují vzácně i tetraploidní a oktoploidní rostliny.
Záměny: Určování jednotlivých poddruhů Scilla bifolia rostoucích v ČR je poměrně obtížné, na základě morfologických znaků a geografické příslušnosti populací je snadněji odlišitelná subsp. rara (velikost květenství, bílá neostře ohraničená oblast uprostřed květu) a také subsp. spetana (největší květy), naopak rozlišení S. bifolia subsp. bifolia a subsp. buekkensis je podstatně složitější.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení je Scilla bifolia subsp. spetana i její var. magnomoravica zařazena ke kriticky ohroženým druhům (C1r). Podle zákona je celý komplex ladoňky dvoulisté chráněn jako silně ohrožený (§2). U všech populací S. bifolia subsp. spetana na dolním toku Moravy je zajištěna územní ochrana v EVL Soutok – Podluží, která se ve svém severovýchodním cípu překrývá s již dříve vyhlášeným přírodním parkem Mikulčický luh. Jako Scilla spetana je zařazena také do seznamu chráněných druhů vyšších rostlin v Maďarsku.
Fotografováno dne 24. 3. 2012 (Česko, Morava, Dolnomoravský úval, Přírodní park Mikulčický luh). Na snímcích je Scilla bifolia subsp. spetana var. magnomoravica.
Doplňková literatura:
Kochjarová, J. (2005). Scilla bifolia group in the Western Carpathians and adjacent part of the Pannonian lowland: annotated chromosome counts. Preslia (Praha) 77: 317–326.
Trávníček, B. (1993): Které druhy ladoněk rostou v České republice a na Slovensku? – Živa 4/93: 150-151.
Trávníček, B. (1996): Poznámky ke skupině Scilla bifolia agg. v Čechách, na Moravě a Slovensku. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 31: 117–123.
Trávníček, B., Duchoslav, M., Šarhanová, P. et Šafářová, L. (2009): Squills (Scilla s. lat., Hyacinthaceae) in the flora of the Czech Republic, with taxonomical notes on Central-European squill populations. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 94: 157–205.
Trávníček, B. (2010): Ladoňky (rod Scilla s. lat.) v České republice. I. Původní taxony. – Zprávy České botanické společnosti 45(1): 1–23.