Syn.: Scutellaria rubicunda subsp. arabica (Jaub. et Spach) Podlech
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Vyskytuje se v Africe ve východním Súdánu, Eritreji, Etiopii a Džibutsku, na Arabském poloostrově v Saúdské Arábii a v Jemenu. Velmi blízce příbuzný druh Scutellaria rubicunda, s nímž bývá některými autory spojován v hodnotě poddruhu, roste ve Středozemí od Itálie a Libye po Blízký východ.
Ekologie: Nejčastěji roste na suchých kamenitý svazích v nízkých trávnících v nadmořských výškách 1700–2700 m. Dává přednost místům ovlivňovaným mlhami; kde zejména noční teploty mohou v nejchladnějším období poklesat až k 0 °C.
Popis: Drobný polokeřík s dřevnatějícími, k zemi přitisklými větvičkami a bylinnými vystoupavými lodyhami 30–45 cm vysokými, s řídkými krátkými žláznatými a roztroušenými nežláznatými chlupy. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, vejčité, 1,5–4 cm dlouhé a 1–3 cm široké, na bázi mělce srdčité nebo uťaté, na okraji drobně vroubkované. Květy vyrůstají v jednostranných hroznech v paždí 0,6–2 cm dlouhých listenů, jsou krátce stopkaté, mají srostlý, 3–4 mm dlouhý, dvoupyský, zelený nebo načervenalý kalich s typickým výrustkem štítkovitého tvaru na horním pysku, koruna je pyskatá, má prohnutou, až 15–18 mm dlouhou, úzkou, na bázi a na hřbetě fialovou nebo modravou trubku, dolní pysk je zpět ohnutý téměř okrouhlý, mělce dvoulaločný, bělavý, horní pysk je jen mírně skloněný, červenofialový. Tyčinky jsou 4, dvoumocné, blizna je velmi dlouhá, prohnutá. Plody jsou tvrdky.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 15. 2. 2010 (Jemen, Jabal Haráz, Hajjarah).