Syn.: Badamia commersonii Gaertn., Buceras catappa (L.) Hitchc., Catappa domestica Rumph., Juglans catappa (L.) Lour., Myrobalanus catappa (L.) Kunte, Terminalia badamia DC., Terminalia intermedia Bertero ex Spreng., Terminalia latifolia Blanco, Terminalia moluccana Lam., Terminalia myrobalana Roth, Terminalia procera Roxb., Terminalia subcordata Humb. et Bonpl. ex Willd.
Česká jména: vrcholák katapa (Presl 1846), vrcholák (Mareček 2001)
Čeleď: Combretaceae R. Br.
Rozšíření: Tropická dřevina, pravděpodobně domácí v rozsáhlém území, které snad zabírá prostor od východního pobřeží Afriky po jižní Asii, severní Austrálii a Oceánii přibližně po Fidži, zavlečená i do tropů v ostatních částech světa, tedy i do Ameriky. Do rodu náleží asi 100 druhů, rozšířených v celých tropech.
Ekologie: Pobřežní lemy a nižší části svahů do nadmořských výšek asi 400 m. Roste v prostředí průměrných teplot 23–28 °C, s celoročními bohatými srážkami nebo s kratším obdobím sucha, kdy mohou srážky poklesnout až asi na 40 mm za měsíc. Druhu vyhovují lehké, písčité nebo skeletovité půdy, které mohou být kyselé i slabě zásadité, dobře snáší zasolení půdy i slaný sprej, ale taky silný vítr.
Popis: Až 35 m vysoký jednodomý strom pagodovitého vzhledu, s nápadně vodorovně rozloženými větvemi. Listy jsou soustředěné na koncích větví, jsou přisedlé, obvejčité až obkopinaté, 15–25 cm dlouhé a 10–14 cm široké, celokrajné, kožovité, sytě zelené a lesklé. V nejsušším období roku listy opadávají, často ale ne u všech stromů najednou, bezlisté období trvá jen velmi krátce; před opadáním se listy často barví do červena. Květy jsou jednopohlavné, vyrůstají v hroznovitých květenstvích, v nichž je několik květů ve spodní části hroznu samičích, zbytek jsou květy samčí, v některých květenstvích se nacházejí jen květy samčí. Jednotlivé květy jsou pětičetné, mají 4–6 mm v průměru, jejich kalich je zelenavý nebo bělavý, koruna chybí, v samčích květech se vytvářejí 2 kruhy tyčinek, které jsou o něco delší než kalich a pistillodium, v samičích je přítomen spodní semeník. Plodem je 5–7 cm dlouhá a 3–5,5 cm široká vysýchavá peckovice, zprvu zelená, později se zbarvující do červena, uvnitř obsahující jediné semeno. Plody jsou lehké a dobře plavou.
Využití: Často pěstovaná dřevina s okrasným významem. Má pevné dřevo, které je odolné vodě, proto se z něj například v Polynésii tradičně vyrábějí kánoe. Semena, označovaná jako indické nebo singapurské mandle, jsou jedlá, mají poněkud nakyslou chuť. Listy, které obsahují flavonoidy, taniny, saponiny a další látky, jsou užívány v tradiční medicíně, např. při jaterních onemocněních nebo při průjmech.
Fotografovali Vít Grulich a Alena Vydrová, ve dnech 10. a 20. 9. 2008 (Réunion); 19. 2. 2009 (Kostarika, Boca Tapada) a 28. 2. 2009 (Kostarika, NP Manuel Antonio); 21. 2. 2010 (Jemen, ostrov Sokotra); 2. 2. 2011 (Seychely, ostrov Mahé, Port Glaud).