Česká jména: lípa vznešená (Ottomanský 2018)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Endemit nevelkého území v jihovýchodní Číně, vyskytuje se výhradně v horách centrální a jižní části provincie S’-čchuan a v severním Jün-nanu a není zde častý. V kultuře je tento druh velmi vzácný, byl popsán v roce 1915, ale do Evropy byl introdukován teprve v roce 1980 (Velká Británie) z legendami opředené hory E-mej Šan, u nás se objevil první mladý exemplář v nejreprezentativnější české sbírce lip v Oplanech-Klíčích až v posledních letech.
Ekologie: Roste ve smíšených a širokolistých opadavých i stálezelených lesích, v nadmořských výškách od 1760 až do 2600 m. Kvete v červnu a červenci.
Popis: Opadavý strom dosahující výšky 18–20 m, někdy i vícekmenný, s korunou kuželovitou a borkou světle šedou, hladkou, jen s mělkými rýhami. Letorosty jsou zelené nebo načervenalé, lysé. Listy jsou řapíkaté, vejčité až okrouhlé, 8–20 cm dlouhé a 8–12,5 cm široké (ze všech čínských lip má listy největší), na bázi většinou symetrické, srdčité, po okraji pilovité, se zuby nepravidelnými a zakončenými osinkou, na vrcholu jsou listy náhle zašpičatělé. Vedlejších žilek je 7–9 párů, žilnatina 3. řádu je výrazná, pravidelně rozmístěná, na líci je čepel tmavě zelená, matná, lysá, na rubu bledší, se světle zelenými žilkami, mezi hlavními žilkami je lysá nebo jen řídce oděná hvězdovitými chlupy, na bázi s několika dlouhými dvouramennými chlupy a dlouhými řadami hnědých svazčitých chlupů po stranách žilek, malé chomáčky podobných chlupů se objevují i v paždí žilek 3. řádu. Květenství je 3krát větvené, s 9–13 květy, tyčinek je 22–25, staminodia jsou o něco kratší než korunní lístky, kopisťovitá, na vrcholu vroubkovaná; listen je přisedlý nebo krátce stopkatý, obkopinatý nebo kopinatý, 6,3–15 cm dlouhý, na bázi klínovitý, na vrcholu zaokrouhlený, světle zelený, lysý nebo na líci s roztroušenými hvězdovitými chlupy na středové žilce. Plody jsou vejcovité, se zřetelnými žebry, nepatrně bradavičnaté, šedě plstnaté.
Fotografováno dne 22. 9. 2020 (Česko, Čechy, Oplany-Klíče).
Literatura:
Donald Pigott (2012): Lime-trees and Basswoods: A Biological Monograph of the Genus Tilia. Cambridge University Press.
Ondřej Ottomanský (2018): Zhodnocení rodu Tilia L. z pohledu zahradní a krajinářské architektury. Disertační práce, Zahradnická fakulta v Lednici.