Christian Friedrich Heinrich Wimmer se narodil dne 30. října 1803 ve slezské Vratislavi, zemřel dne 12. března 1868 tamtéž. Významný slezský botanik 19. století, předchůdce R. Uechtritze.
Byl ředitelem Friedrich-Wilhelms-Gymnasiums ve Vratislavi a městským školním radou, dne 15. října 1841 byl přijat za člena Kaiserlich Leopoldinisch-Carolinische Deutsche Akademie der Naturwissenschaftler (Deutsche Akademie der Naturforscher Leopoldina).
Edvard Formánek o něm ve své Květeně Moravy a rakouského Slezska (Brno 1887) poznamenává, že významnosť tohoto muže netřeba šíře vypisovati; jeho díla jemu již dávno čestné místo ve vědě a jeho práce o vrbách slavné jméno zjednaly. Po jeho Květeně slezské z roku 1832 vyšla již r. 1840 ve Vratislavi: „Flora von Schlesien preußischen und österreichischen Antheils“ a roku 1844 druhé vydání tohoto díla ve 2 svazcích; druhý svazek obsahuje floristické dodatky a přehled fossilní květeny slezské, sepsaný od prof. Dr. J. Goepperta ve Vratislavi. Roku 1857 vyšlo třetí, velice změněné vydání t. d. Na základě rukopisu ve Wimmerově pozůstalosti nalezeného uveřejněna r. 1863 „Schlesische Excursionsflora“, která však nestačila již pokročilé vědě. František Polívka v Názorné květeně zemí koruny české (Olomouc 1904) ještě tato fakta doplňuje údajem, že už v letech 1827–29 vydal společně s Heinrichem Emanuelem Grabowskym trojdílnou práci Flora Silesiae, zmiňuje se i o jeho díle Salices europaeae (Breslau 1866).
Jeho floristický průzkum zabíral celé Slezsko, řada položek pochází z Krkonoš, Hrubého Jeseníku, Sovích hor i Beskyd. Je hodno výrazné pozornosti, že byl i editorem Theophrastových spisů – Theophrasti eresii opera quae supersunt omnia (Lipsko 1854, Paříž 1866; Historia plantarum vyšla hned v roce 1854).
Standardní zkratkou jeho jména je WIMM., používá se však i nekodifikovaná forma WIMMER. V IPNI je uveden jako autor u 172 položek. Patří k nim například Alopecurus hybridus, Hieracium crocatum, Sagina saxatilis, Carex buekii, Wolffia arrhiza a další. Po něm byly pojmenovány druhy Aster wimmeri Sloboda, Carex wimmeri Steud., Cirsium wimmeri Čelak., Hieracium wimmeri R. Uechtr., Euphorbia ×wimmeriana J. Wagn., Rubus wimmerianus (Sudre) Spribille, Salix wimmeriana Gren. et Godr. aj.
Na jeho počest byl v roce 1831 pojmenován Diederichem F. L. von Schlechtendalem také rod dřevin z čeledi Celastraceae – Wimmeria Schltdl. – Nomen imposuimus in honorem Fr. Wimmer operis eximii „Flora Silesiaca“ cum Grabowskio editoris (in: Linnaea: Ein Journal für die Botanik in ihrem ganzen Umfange – Berlin 1831).
