Červené seznamy, které klasifikují ohrožení organismů, nemohou být z principu neměnné. V zásadě musí odrážet dvě skutečnosti, obě velmi dynamické. Tou první je poznání – badatelé profesionální i amatérští dostávají nepřetržitou šanci něco nalézat nebo naopak nenalézat; a plně toho využívají. Ale i druhá strana se činí – organismy se musí permanentně vyrovnávat s lidskými vlivy na prostředí, které obývají, a mají k tomu dvě možné páky. Buď se přizpůsobí, a tím dostanou novou šanci zvýšit svou konkurenceschopnost a mohou tedy obsazovat nové změněné podmínky, nebo jim změněné podmínky nevyhovují, takže slábnou, ustupují, mizí a hynou.

História červených zoznamov ohrozených rastlín sa na Slovensku začala písať v rokoch 1978–1980, keď kolektív pod vedením Štefana Maglockého spracoval prvý komplexný zoznam ohrozených rastlín na Slovensku. Po zapracovaní pripomienok botanikov i ochranárov bola upravená verzia publikovaná v roku 1983 (Maglocký 1983). Druhé, aktualizované vydanie spracované už podľa metodiky IUCN vyšlo po desiatich rokoch (Maglocký a Feráková 1993). Tretia verzia červeného zoznamu bola publikovaná ako súčasť zoznamu vyšších a nižších rastlín Slovenska (Marhold a Hindák 1998) a posledná, štvrtá verzia vyšla v roku 2001 (Feráková, Maglocký a Marhold 2001).

Dokumentem, který stanoví ohrožení a zároveň i ochranu rostlin v Rusku, je Červená kniha Ruska (Красная Книга России). Je definována Usnesením vlády Ruské federace ze dne 19. února 1996 č.158 a zákonem Ruské federace, 1996, № 9, Art. 808 (a řadou následných dodatků).

Ochrana životního prostředí – tedy i rostlin – je na Ukrajině definována zákonem № 2456-XII від 16.06.1992 – Про природно-заповідний фонд України a doplněna dalšími zákony a dodatky (např. № 67 ze dne 16. 2. 2005).

Aktuální verzi tohoto dokumentu najdete v článku Víta Grulicha Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2012).
Jako taxony vyhynulé (tedy A1) jsou Černým seznamem cévnatých rostlin České republiky označovány druhy a poddruhy, které nebyly potvrzeny na území ČR během posledních 50 let. Taxony nezvěstné (tedy A2) nebyly na našem území nalezeny po dobu 20–30 let, existuje však jistá možnost, že ještě budou u nás opět nalezeny. Jako nejasné případy vyhynulých a nezvěstných taxonů (A3) jsou uváděny druhy jakkoli problémové. Buď taxonomicky, kdy je nejasná taxonomická hodnota druhu či poddruhu (může se jednat o taxon mylně určený), nebo se jedná o taxon, který byl sice z našeho území v minulosti uváděn, avšak pravděpodobně se u nás nikdy nevyskytoval.

Aktuální verzi tohoto dokumentu najdete v článku Víta Grulicha Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2012).
Jako druhy kriticky ohrožené jsou Červeným seznamem ohrožených druhů hodnoceny velmi vzácné a podstatně ohrožené taxony s výskytem omezeným jen na jednu nebo několik málo lokálních populací, jejich stav se pohybuje pod 10 % dřívějšího zastoupení. Bez účinné ochrany by tyto taxony s velkou pravděpodobností brzy zcela vymizely z flóry České republiky.

Aktuální verzi tohoto dokumentu najdete v článku Víta Grulicha Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2012).
Jako taxony silně ohrožené jsou označovány rostliny s prokazatelným a trvalým ústupem, jejich stav se snížil až na 50 % původního zastoupení. Úplné vymizení z flóry ČR jim zatím nehrozí, bez ochranářských opatření se však mohou dostat brzy do stavu kritického ohrožení.

Aktuální verzi tohoto dokumentu najdete v článku Víta Grulicha Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2012).
Jako taxony ohrožené se v Červeném seznamu označují rostliny se slabším, ale trvalým ústupem. Snížení jejich výskytu se pohybuje mezi 50 až 80 % původního zastoupení.

Aktuální verzi tohoto dokumentu najdete v článku Víta Grulicha Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2012).
Jako vzácnější taxony cévnatých rostlin vyžadující další pozornost jsou označovány druhy a poddruhy, u kterých lze předpokládat v krátké době ohrožení. Zároveň jsou do této kategorie řazeny i taxony nedostatečně prostudované, u nichž zatím nelze přesněji stanovit stupeň ohrožení.

Aktuální verzi slovenského červeného seznamu najdete zde: Červený zoznam výtrusných a kvitnúcich rastlín Slovenska (2015).

CITES je oficiálně používaná zkratka pro Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora. Úmluva byla podepsána 3. března 1973 a vstoupila v platnost 1. 7. 1975. Česká republika přistoupila k této úmluvě 25. srpna 1992 ještě jako ČSFR. V platnost úmluva vstoupila 1. 1. 1993. Před vstupem do Evropské unie byla úmluva součástí zákona 114/1992 Sb. Po vstupu České republiky do EU se postupuje podle předpisů Evropského společenství, které do naší legislativy zavádí zákon č. 100/2004 Sb.

Dne 19. 9. 1979 byla ve švýcarském Bernu uzavřena mezinárodní „Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť“ (Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats), tzv. Bernská úmluva. Česká republika k této úmluvě přistoupila dne 8. 10. 1997 a v platnost v ČR úmluva vstoupila 1. 6. 1998. Cílem této úmluvy je chránit především ty rostliny, živočichy a jejich přírodní stanoviště, jejichž ochrana vyžaduje spolupráci několika států. Stala se také podkladem pro mapování Evropy v programech Smaragd a Natura 2000, posloužila i k vytváření národních červených seznamů ohrožených druhů.

Vybrané druhy mechorostů nebyly až do nedávné doby na území naší republiky vůbec chráněny. Jejich ochrana byla sice v minulosti zmiňována například i v Červené knize 4, avšak v tomto případě se nejednalo přímo o ochranu druhovou, nýbrž jen o doporučení managementových opatření pro lokality s výskytem vzácných druhů. Změnu přinesl až vstup ČR do EU a nutnost přizpůsobit naší legislativu evropské.

Jedním z cílů Evropského hospodářského společenství je i ochrana zachování životního prostředí a udržení biodiverzity. Na základě tohoto faktu byly v rámci Evropského společenství vybrány nejcennější, nejohroženější, nejvzácnější rostlinné a živočišné druhy a přírodní stanoviště, pro které je připravována soustana chráněných území Natura 2000 tvořená evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi.