Jako taxony vyhynulé (tedy A1) jsou Černým seznamem cévnatých rostlin České republiky označovány druhy a poddruhy, které nebyly potvrzeny na území ČR během posledních 50 let. Taxony nezvěstné (tedy A2) nebyly na našem území nalezeny po dobu 20–30 let, existuje však jistá možnost, že ještě budou u nás opět nalezeny. Jako nejasné případy vyhynulých a nezvěstných taxonů (A3) jsou uváděny druhy jakkoli problémové. Buď taxonomicky, kdy je nejasná taxonomická hodnota druhu či poddruhu (může se jednat o taxon mylně určený), nebo se jedná o taxon, který byl sice z našeho území v minulosti uváděn, avšak pravděpodobně se u nás nikdy nevyskytoval.

Jako druhy kriticky ohrožené jsou Červeným seznamem ohrožených druhů hodnoceny velmi vzácné a podstatně ohrožené taxony s výskytem omezeným jen na jednu nebo několik málo lokálních populací, jejich stav se pohybuje pod 10 % dřívějšího zastoupení. Bez účinné ochrany by tyto taxony s velkou pravděpodobností brzy zcela vymizely z flóry České republiky.

Jako taxony silně ohrožené jsou označovány rostliny s prokazatelným a trvalým ústupem, jejich stav se snížil až na 50 % původního zastoupení. Úplné vymizení z flóry ČR jim zatím nehrozí, bez ochranářských opatření se však mohou dostat brzy do stavu kritického ohrožení.

Jako taxony ohrožené se v Červeném seznamu označují rostliny se slabším, ale trvalým ústupem. Snížení jejich výskytu se pohybuje mezi 50 až 80 % původního zastoupení.

Jako vzácnější taxony cévnatých rostlin vyžadující další pozornost jsou označovány druhy a poddruhy, u kterých lze předpokládat v krátké době ohrožení. Zároveň jsou do této kategorie řazeny i taxony nedostatečně prostudované, u nichž zatím nelze přesněji stanovit stupeň ohrožení.

Území Prahy patří k jednomu z nejvíce frekventovaných území České republiky a to se týká i chráněných území a dalších přírodních oblastí Prahy.

Na území Středočeského kraje se vyskytuje řada ochranářsky významných druhů – některé jsou už odedávna předmětem velkého zájmu (jako nejrůznější zástupci čeledi vstavačovitých), jiné téměř bez povšimnutí z květen nejenom regionálních rychle mizí (například zástupci čeledi lipnicovitých, šáchorovitých a dalších méně nápadných druhů).

Dokumentem, který stanoví ohrožení a zároveň i ochranu rostlin v Rusku, je Červená kniha Ruska (Красная Книга России). Je definována Usnesením vlády Ruské federace ze dne 19. února 1996 č.158 a zákonem Ruské federace, 1996, № 9, Art. 808 (a řadou následných dodatků).

Ochrana životního prostředí – tedy i rostlin – je na Ukrajině definována zákonem № 2456-XII від 16.06.1992 – Про природно-заповідний фонд України a doplněna dalšími zákony a dodatky (např. № 67 ze dne 16. 2. 2005).

CITES je oficiálně používaná zkratka pro Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora. Úmluva byla podepsána 3. března 1973 a vstoupila v platnost 1. 7. 1975. Česká republika přistoupila k této úmluvě 25. srpna 1992 ještě jako ČSFR. V platnost úmluva vstoupila 1. 1. 1993. Před vstupem do Evropské unie byla úmluva součástí zákona 114/1992 Sb. Po vstupu České republiky do EU se postupuje podle předpisů Evropského společenství, které do naší legislativy zavádí zákon č. 100/2004 Sb.

Dne 19. 9. 1979 byla ve švýcarském Bernu uzavřena mezinárodní „Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť“ (Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats), tzv. Bernská úmluva. Česká republika k této úmluvě přistoupila dne 8. 10. 1997 a v platnost v ČR úmluva vstoupila 1. 6. 1998. Cílem této úmluvy je chránit především ty rostliny, živočichy a jejich přírodní stanoviště, jejichž ochrana vyžaduje spolupráci několika států. Stala se také podkladem pro mapování Evropy v programech Smaragd a Natura 2000, posloužila i k vytváření národních červených seznamů ohrožených druhů.

Vybrané druhy mechorostů nebyly až do nedávné doby na území naší republiky vůbec chráněny. Jejich ochrana byla sice v minulosti zmiňována například i v Červené knize 4, avšak v tomto případě se nejednalo přímo o ochranu druhovou, nýbrž jen o doporučení managementových opatření pro lokality s výskytem vzácných druhů. Změnu přinesl až vstup ČR do EU a nutnost přizpůsobit naší legislativu evropské.

Jedním z cílů Evropského hospodářského společenství je i ochrana zachování životního prostředí a udržení biodiverzity. Na základě tohoto faktu byly v rámci Evropského společenství vybrány nejcennější, nejohroženější, nejvzácnější rostlinné a živočišné druhy a přírodní stanoviště, pro které je připravována soustana chráněných území Natura 2000 tvořená evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi.

Zákonná ochrana rostlin v Maďarsku je založena na vyhlášce Ministerstva životního prostředí a vody č. 3/2005 (VIII. 31.). Celkový počet původních a zdomácnělých taxonů vyšších rostlin Maďarska je podle sčítání botanika Károly Rezsö Soóa (1980) 2148 taxonů, podle Tibora Simona (2000) je to 2183 taxonů.

Ochrana přírody je v Německu určována zákonem Gesetz über Naturschutz und Landschaftspflege, ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je pak definována nařízením Bundesartenschutzverordnung (Verordnung zum Schutz wild lebender Tier- und Pflanzenarten), které bylo vydáno dne 19. 12. 1986, aktualizováno 16. 2. 2005. Soupis chráněných druhů obsahuje jeho příloha Anlage 1 Schutzstatus wild lebender Tier- und Pflanzenarten.