Na jižním okraji Prahy se na pravém břehu Vltavy vypíná předvěké hradiště, známé keltské oppidum Závist. Hradiště mělo dvě části, menší a méně významná část na pravém břehu Břežanského potoka se podle zbytků ochranných valů nazývá Šance a je součástí stejnojmenné přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 1982 a má rozlohu necelých 117 ha. Přírodovědnou hodnotu jižních svahů nad spodním tokem Břežanského potoka objevil významný pražský entomolog 19. století Franz Anton Nickerl, a to nálezem několika významných druhů hmyzu. V současné době se zde kromě významných druhů bezobratlých živočichů chrání cenná rostlinná společenstva s výskytem vzácnějších druhů rostlin.
Rezervací prochází naučná stezka, která nabízí pravověrným romantikům nejen samotné keltské hradiště, ale také svrchovaně krásné výhledy, zvláště působivé v době květu vřesu. Lesy jsou zde nepůvodní, nicméně však přírodě blízké, území je členité, většina svahů má jižní expozici, ale lze najít i stinné rokle. Nízké doubravy hostí druhy obvyklé pro chudé kyselé půdy jako jsou vřes (Calluna vulgaris), bika bělavá (Luzula luzuloides) nebo borůvka (Vaccinium myrtillus). Na místech s hlubší půdou (např. kolem samotného hradiště) lze spatřit bohatší hajní květenu: hrachor černý (Lathyrus niger) a hrachor jarní (L. vernus), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), sasanku hajní (Anemone nemorosa), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), jeřáb břek (Sorbus torminalis), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), jaterník podléšku (Hepatica nobilis).
Teplomilné doubravy na jižních svazích se mohou pochlubit výskytem jeřábu muku (Sorbus aria), hojnou tolitou lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria), ostřicí nízkou (Carex humilis), třemdavou bílou (Dictamnus albus), kručinkou barvířskou (Genista tinctoria), bělozářkou liliovitou (Anthericum liliago), chlupáčkem zedním (Pilosella officinarum).
Na skalních výchozech a skalních stepích rostou křivatec český (Gagea bohemica), koniklec luční (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa), ostřice jarní (Carex caryophyllea), sesel sivý (Seseli osseum). Na březích pravostranného přítoku Břežanského potoka lze nalézt další zajímavé druhy, např. samorostlík klasnatý (Actea spicata), pižmovku mošusovou (Adoxa moschatellina) či dymnivku bobovitou (Corydalis intermedia). Podél samotného Břežanského potoka, již mimo území rezervace, rostou hojně sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), dymnivka dutá (Corydalis cava) a česnek medvědí (Allium ursinum). Na území rezervace rostou také některé fytogeograficky zajímavé druhy, např. protěž lesní (Gnaphalium sylvaticum) známe spíše z vyšších poloh.
Fotografováno v březnu 2012.