Syn.: Bulbocodium autumnale (L.) Lapeyr., Colchicum vernale Hoffm.
Česká jména: očun, naháč (Engelbert 1814), ocun podzimní (Presl 1819, Opiz 1852), ocún jesenní (Sloboda 1852), ocún jesenní, naháč (Čelakovský 1879), ocún jesenní (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: ocún jesenný, holopanna, jeseňka, dríštěl, zimozel, naháček, zimovít, bujakovo vajcia, louční matečník (Reuss 1853), jesienka obyčajná (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Colchicaceae DC. – ocúnovité
Rozšíření: Evropa, severní Afrika, u nás je druh poměrně hojný, místy však schází.
Ekologie: Roste na vlhkých podhorských loukách, v olšinách a stejně tak v lužních lesích, na půdách hlinitých, vlhkých, zásaditých až slabě kyselých, v pásmu od nížiny až do hor.
Popis: Hlíznatá rostlina, 20–30(–45) cm vysoká, která vykvétá v pozdním létě a na podzim. Hlíza je vejcovitá až válcovitá, na jedné straně vypouklá, na druhé skoro plochá. V jarních měsících se vytvářejí hustě olistěné lodyhy se semeníkem a v létě po dozrání semen rostlina zatahuje. Listy jsou široce kopinaté až páskovité, 20–35(–50) cm dlouhé a 2–6 cm široké, celokrajné, lysé. Květy vyrůstají po 1–6, na jejich bázi jsou blanité pochvy, vnitřní pochva vyčnívá až nad povrch půdy, okvětí je nálevkovité, trubka je až 30 cm dlouhá, nad zemí se z ní objevuje 5–15 cm, okvětní lístky jsou bledě fialové, někdy však i bílé, tyčinek je 6, 3 čnělky jsou volné. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Ocún jesenní je uveden jako chráněný druh v Červené knize Ruska, zákon na něj pamatuje i v Irsku.
Využití: Rostlina je velice dekorativní, je ceněna především pro pozdní dobu květu, a proto bývá často pěstována v zahradách. Všechny její části jsou prudce jedovaté, využívá se v medicíně, avšak jakoukoli samoléčbu rozhodně nedoporučujeme. V toxikologické praxi jsou známy drastické případy, kdy byl ocún zaměněn za česnek medvědí (Allium ursinum).
Záměny: Občas je možné najít kvetoucí ocún jesenní i v jarních měsících. Tyto rostliny bývají nižší (zhruba do 7 cm), vykvétají bez listů, ale někdy už i s listy, jejich barevnost je variabilní – najdeme exempláře skoro bílé, bílofialové i fialové. Nezřídka nemají vyvinuty čnělky, jejich určení proto nebývá snadné a mohou být tedy zaměňovány s ocúnem jarním (Colchicum bulbocodium). Jeho výskyt na území ČR však není doložen.
Tato jarní forma byla v minulosti popsána jako varieta Colchicum autumnale var. vernum Reichard (dokonce i jako samostatný druh Colchicum vernale Hoffm.), její taxonomická hodnota je však pochybná. Odlišná doba květu je snad způsobena určitými povětrnostními výkyvy na stanovišti v průběhu roku. Chladné pozdní léto může zbrzdit vývoj některých ocúnových poupat, ta potom nevykvetou na podzim, ale až následující jaro.
Fotografováno od 31. 5. do 17. 8. 2003 (Česko, Morava, Hostýnské vrchy, Moravskoslezské Beskydy, Podyjí) a 17. 4. 2011 (Čechy, Babinské louky).