Vypráví se, že když v roce 1938 dorazili vojáci hitlerovského Německa do severomoravské obce Libhošť (okres Nový Jičín), nemohli se dost vynadivit, že je zde nikdo nevítá. Nebylo divu, vždyť o nezvané hosty nikdo nestál, když se řízením osudu česká vesnice ocitla v samotné Říši. Doba se změnila, říši, jak už to bývá, vzal ďas, obec ovšem zůstala stát. Jinak jde o vesnici vcelku nenápadnou, rozprostřenou podél staré císařské cesty spojující Vídeň s Haličí. Podívejme se, zda se v jejím okolí neukrývají nějaké zajímavé rostliny.
Každého na první pohled zaujme nedaleká Libhošťská hůrka, vysoká 494 m n. m. Je porostlá převážně přírodně blízkým listnatým lesem s bohatým bylinným patrem. Vedle řady běžných hájových druhů, jako jsou sasanky, plicníky, jaterníky, zde najdeme i některé zajímavější rostliny, například pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), zapalici žluťuchovitou (Isopyrum thalictroides) nebo orlíček obecný (Aquilegia vulgaris). K velkým zdejším vzácnostem patří dva vstavače, zde poněkud častější vstavač bledý (Orchis pallens) a jen vzácně nalézaný vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa). Z úpatí hůrky se nabízí pěkné výhledy, především na malebný Moravský Betlém.
Již méně nápadný, leč také zajímavý je les Roveň, někdy též zvaný Panský les, přesněji jeho nejzachovalejší část v nivě Bartošovického potoka, jež zde vytváří nápadné zákruty. Les zaujme především na jaře a sice bohatým výskytem nápadné kyčelnice žlaznaté (Dentaria glandulosa). Spolu s kozlíkem celolistým (Valeriana simplicifolia) představuje zástupce karpatské květeny na západní hranici rozšíření. Z dalších význačných bylin můžeme zmínit hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), tetluchu vznešenou (Aethusa cynapioides), rozrazil horský (Veronica montana), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) nebo lilii zlatohlavou (Lilium martagon).
Spíše vzácně se vyskytuje ostřice z okruhu ostřice převislé (Carex pendula agg.). Naopak v okrajových částech lesa vytváří rozsáhlé porosty ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), zajímavá z pohledu dějin obce. Zvláště za první republiky se zde sklízela ve velkém a zpracovávala se na výplň do čalouněného nábytku. Říkalo se jí tráva chudačka. V samotné obci pak u silnice roste jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum).
Na závěr se sluší zmínit, že známá rezervace Sedlnické sněženky začíná málem za humny.
Fotografováno ve dnech 9. 5. 2021, 20. 7. 2021 a 23. 4. 2022.