Syn.: Aeonium chrysanthum (Hochst. ex J. Britten) A. Berger, Sempervivum leucoblepharum (Webb ex A. Rich.) Hutch. et E. A. Bruce
Čeleď: Crassulaceae – tlusticovité
Rozšíření: Vyskytuje se v pohořích východní Afriky (Tanzánie, Keňa, Uganda, Etiopie, Eritrea, Somálsko) a v horách v jihozápadní části Arabského poloostrova v Jemenu. Někteří autoři rozlišují na tomto území více taxonů (2–4), podle jiných však jejich rozlišování postrádá hlubšího opodstatnění. V Simienských horách v Etiopii je vzácný, ale v pohoří Wello v masivu Abuna Yosef se na příhodných místech vyskytuje velmi hojně.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou osluněné až polozastíněné obtížně přístupné terásky a převisy kolmých čedičových skal v afromontánním stupni v nadmořské výšce (900–)2500–3600 m; často provází místa pravidelně ovlivňovaná mlhami.
Popis: Vytrvalý sukulentní polokeřík dorůstá výšky až 50 cm; dužnaté, později dřevnatějící stonky jsou bohatě větvené, zjizvené po odpadlých listech, na konci nesou růžice listů. Listy jsou dužnaté, spirálovitě uspořádané, přisedlé, obkopinaté až kopisťovité, (1,5–)2,5–9(–11) cm dlouhé a 1,5–2,5(–5) cm široké, na bázi klínovité, na vrcholu tupé nebo krátce špičaté, na okraji měkce chlupaté, zelené, někdy s červenými skvrnkami nebo proužky. Květenství je přímá, pyramidální, (8–)15–24(–27) cm dlouhá lata složená z vijanů, lysá nebo kratičce žláznatá; květy jsou (8–)9–11četné, isomerické; kalich je na bázi miskovitě srostlý, zelený, kališní cípy jsou 2–3,5 mm dlouhé; korunní lístky jsou volné, kopinaté, 5–9 mm dlouhé, špičaté, zlatožluté; tyčinky jsou ve 2 kruzích; plodolisty jsou jen na bázi srostlé. Plody jsou přímé blanité měchýřky.
Poznámka: Fytogeograficky velmi pozoruhodná rostlina. Rod Aeonium má několik desítek zástupců ve flóře Makaronésie na Azorech, Madeiře, Kapverdách, a především na Kanárských ostrovech, kde dosahuje velmi značné druhové i tvarové diverzity. Mimo vlastní Makaronésii se jeden druh tohoto rodu vyskytuje i v horách na přilehlém pobřeží afrického kontinentu v jihozápadním Maroku. Od této oblasti se další 2(–3) druhy vyskytují až ve velmi vzdálených vysokých horách na východní straně afrického kontinentu a přesahují dokonce až na Arabský poloostrov. Tento disjunktní areál zřejmě vznikl jako důsledek poměrně nedávné aridizace afrického kontinentu – pouštní podmínky na Sahaře široce oddělily populace na jeho západě a východě. Analogické rozšíření můžeme najít např. v rodech Dracaena, Canarina, Campylanthus, v některých příbuzenských skupinách rodů Euphorbia a Crambe i v dalších případech.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 30. 10., 5. a 7. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mountains National Park, Chennek; Lalibela, skupina Abuna Yosef, Ad Medhane Allem a Tadios Amba).