Syn.: Aloe contigua (H. Perrier) Reynolds, Aloe deltoideodonta var. contigua H. Perrier, Aloe deltoideodonta f. latifolia H. Perrier, Aloe deltoideodonta f. longifolia H. Perrier, Aloe makayana Lavranos, Rakouth et T. A. McCoy
Česká jména: aloes (Presl 1846)
Čeleď: Asphodelaceae – kopíčkovité
Rozšíření: Endemit Madagaskaru, vyskytuje se jen v jižní části centrálního Madagaskaru (Bara). Byl popsán z provincie Fianarantsoa, z údolí potoka Imaloto poblíž obce Ranohira. Později byly nalezeny i populace v sousední provincii Toliara, v roce 2008 byly popsány podobné rostliny pod jménem Aloe makayana z pohoří Makay. Podle novější literatury by se ještě v západní části areálu měla vyskytovat varieta A. i. var. longeracemosa, která se odlišuje od nominátní variety delším květenstvím, méně dužnatými a často bíle skvrnitými listy.
Ekologie: Roste na travnatých, skalnatých stanovištích, v nadmořské výšce okolo 600–800 m.
Popis: Sukulent s velmi krátkou lodyhou nebo skoro až bezlodyžný, solitérní. Listy v počtu 15–22 vyrůstají v růžici, jsou dužnaté, široce vejčité, 20–40 cm dlouhé, špičaté, na červenohnědém okraji nepravidelně zubaté, zelené, obvykle však i červeně naběhlé, především na rubu našedle ojíněné. Květenství je přímé, hroznovité, 30–60(–90) cm dlouhé, listeny jsou 2–3 mm dlouhé, květy trubkovité, nicí, 25–30 mm dlouhé, červené až narůžovělé, prašníky jsou načervenalé, čnělka je nažloutlá. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Druh je chráněn mezinárodní obchodní úmluvou CITES.
Poznámka: Odhaduje se, že na Madagaskaru roste asi 127 druhů tohoto rodu, přičemž 126 z nich je endemických. Nezřídka se stává, že k jedinému druhu bývají řazeny morfologicky poměrně dosti odlišné populace z různých částí ostrova. Přiřazování konkrétních rostlin z přírodních stanovišť k akceptovaným druhům může činit nemalé těžkosti.
Fotografovala Ljuba Procházková, dne 1. 11. 2014 (Madagaskar, NP Isalo).