Čeleď: Liliaceae – liliovité
Roman Businský
GALEOLA LINDLEYANA (Hook. f. et Thomson) Rchb. f. – galeola Lindleyova
Syn.: Cyrtosia lindleyana Hook. f. et Thomson, Erythrorchis lindleyana (Hook. f. et Thomson) Rchb. f., Galeola kwangsiensis Hand.-Mazz., Galeola lindleyana var. unicolor Hand.-Mazz., Galeola matsudae Hayata.
Čeleď: Orchidaceae Juss. – vstavačovité
Systematické zařazení: podčeleď Vanilloideae (Lindl.) Szlach., tribus Vanilleae Blume – vanilovníkovité
GALEOLA NUDIFOLIA Lour. – galeola bezlistá
Syn.: Cranichis nudifolia (Lour.) Pers., Epidendrum galeola Raeusch., Erythrorchis kuhlii (Lour.) Rchb. f., Galeola hydra Rchb. f., Vanilla pterosperma Wall.; Vanilla rubiginosa Griff.
Čeleď: Orchidaceae Juss. – vstavačovité
Systematické zařazení: podčeleď Vanilloideae (Lindl.) Szlach., tribus Vanilleae Blume – vanilovníkovité
GEUM PENTAPETALUM (L.) Makino – kuklík pětiplátečný
Syn.: Dryas pentapetala L., Sieversia pentapetala (L.) Greene
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Gruzie, Abcházie, centrální část Velkého Kavkazu
Centrální část Velkého Kavkazu nelze objektivně vymezit, ale kombinací geopolitických a orografických charakteristik jej lze definovat jako oblast hlavního kavkazského hřebene na západě od míst, kde formální hranice mezi Evropou a Asií vystupuje na tento hřeben (na 40° 39’ 42’’ východní délky) a začíná rozdělovat severní evropskou část od jižní části asijské, zpočátku spadající k pobřeží Černého moře, na východě pak končící posledním čtyřtisícovým masivem na hlavním hřebeni ležícím na hranicích Gruzie a Ruské federace, horou Diklosmta (4285 m n. m.).
GYPSOPHILA TENUIFOLIA M. Bieb. – šater tenkolistý / gypsomilka
Syn.: Gypsophila gracilescens Schischk., Gypsophila subcapitata Rupr., Gypsophila tenuifolia var. subcapitata Rupr.
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Hory střední Číny – pohoří Čchin-ling Šan (Qinling Shan) a Ta-pa Šan (Daba Shan)
Vysokohorské Čchingchajsko-tibetské plato, vroubené na jihu pásmem Himálaje, vybíhá na východě do dvou předsunutých sousedících pohoří ležících již ve střední Číně, která zde jako jediná přesahují úroveň 3000 m. Severní a vyšší pohoří Čchin-ling Šan (Qinling Shan) se nachází v jižní části provincie Šen-si na jih od nížin okolo řeky Wej Che (Wei He), velkého přítoku řeky Chuang Che (Huang He).
INULA ORIENTALIS Lam. – oman východní
Syn.: Codonocephalum grande (Schrenk ex Fisch. et C. A. Mey.) B. Fedtsch., Inula barbata Wall., Inula glandulosa Puschk. ex Willd., Inula grandiflora Willd., Inula grandis Schrenk ex Fisch. et C. A. Mey., Inula macrophylla Kar. et Kir., Pentanema orientale (Lam.) D. Gut. Larr. et al.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Japonsko, Hokkaidó, pohoří Taisetsuzan
Uprostřed severního a druhého největšího japonského ostrova Hokkaidó leží pohoří Taisetsuzan (Daisetsuzan, Daisecuzan, japonsky 大雪山), též nazývané „Velké sněhové hory“. Řada vrcholů pohoří přesahuje úroveň 2000 m n. m. a kromě hory Horoširi-dake (2052 m) v pohoří Hidaka na jihu ostrova představuje nejvyšší a jediné dvoutisícové hory na Hokkaidu.
Japonsko, Honšú, pohoří Hida
Střední část ostrova Honšú je nejhornatější oblastí v Japonsku. Okolo 138. poledníku se zde v severojižním směru táhnou nejvyšší horská pásma Japonska, která jako jediná pohoří přesahují úroveň 3000 m n. m. Z nich plošně menší je jižní horské pásmo Akaiši, nazývané též Alpy Minami, severní pásmo pak tvoří pohoří Hida neboli Japonské Alpy.
Japonsko, prefektura Kagošima, ostrov Jakušima
Jižně od velkého japonského ostrova Kjúšú leží mezi Východočínským mořem a Tichým oceánem kromě několika malých ostrůvků dva ostrovy s plochou přes 400 km2, bližší podlouhlý (57 km dlouhý) a plochý ostrov Tanegašima a na jihozápad od něj okrouhlý a hornatý ostrov Jakušima. Od této dvojice ostrovů se táhne v jihozápadním směru k Tchaj-wanu v délce zhruba 1000 km souostroví Nansei známé též jako Rjúkjú, rozdělované na větší jižní část – souostroví Okinawa a severní část nazývanou souostroví Amami nebo též Satsunan. Souostroví Okinawa přísluší pod stejnomennou japonskou prefekturu se sídlem ve městě Naha na hlavním ostrově Okinawa. Souostroví Amami spolu s Jakušimou a Tanegašimou, někdy spolu s okolními ostrůvky oddělovanými jako souostroví Ósumi, přísluší pod prefekturu Kagošima se stejnojmenným správním městem na jižním Kjúšú.
Kyrgyzstán a Kazachstán, Ťan-šan, rozvodí řek Tekes a Sary Džas
Kyrgyzské jezero Issyk-kul odděluje severní horské masivy Ťan-šanu od jeho centrálních pohoří, jejichž severní částí je téměř 350 km dlouhý hřeben zvaný Těrský Alatau (Терскей Ала-Тоо) vroubící jezero podél jeho jižních břehů a táhnoucí se dále na východ téměř k hranici Čínské lidové republiky, resp. její autonomní oblastí Sin-ťiang.
Kyrgyzstán, Centrální Ťan-šan, údolní systém Inylček
Ťanšanské údolí řeky Inylček, ležící v nejvýchodnější části Kyrgyzstánu a celkově dlouhé přibližně 105 km, lze rozdělit na dvě části: horní východní zaledněnou polovinu údolí a spodní západní nezaledněnou polovinu. Zaledněná, geograficky významnější část je pokrytá stejnojmenným ledovcem, představujícím jeden z nejdelších údolních horských ledovců Eurasie.