Zmínky o Adamovi Zalužanském v české botanické literatuře – nástin zapomnění

Zmínky o Adamovi Zalužanském v české botanické literatuře - nástin zapomnění

Již v dřívějších článcích jsme si vysvětlili, že povědomí botanického světa o díle Adama Zalužanského po jeho smrti rozhodně nezapadlo. Nastínili jsme, že v paměti jeho následovníků však nezřídka zůstal obraz jeho díla jen značně pokřivený: většinou se v Evropě psalo jen o jeho objevu pohlavnosti u rostlin, část dobové literatury nebyla schopna ani správně uvádět jeho původ. Jen mnohem vzácněji byl přípomínán jeho vklad do formování novověké botanické systematiky, téměř zcela byly přehlíženy jeho rozvahy taxonomické. Nahlédněme teď na hodnocení Zalužanského díla starou literaturou českou, té by snad mohla být alespoň Zalužanského národnost jasná.

Číst dál

Zmražení botanikové v Kongu

Ve východokonžské provincii Maniema se po bezmála třiceti letech usilovné práce předních místních botaniků podařilo konečně dokončit poslední desátý díl pozoruhodné akademické práce s názvem Květena Maniemy (v originále Flora ya Maniema). Mohlo by se zdát, že zdárný výsledek tohoto nezměrného úsilí, jehož počátky lze položit už do roku 1987, teď bude důvodem k obrovské radosti a oslavám. Vždyť toto území nebylo dosud nikdy detailněji botanicky popsáno a zmapováno, provincie je z většiny pokryta neproniknutelnými deštnými pralesy, postrádá funkční silniční a železniční síť, mačeta a moskytiéra tu patří k nepostradatelné botanické výbavě. Nejspíš proto práce trvala tak dlouho. Přitom ani sama rozloha této provincie není vůbec malá, oblast je dokonce mnohem větší než celá Česká republika (132 250 km2). Veselí se však nekonalo!

Číst dál

Znojemsko-brněnská pahorkatina, Krumlovsko-rokytenské slepence – národní přírodní rezervace

Znojemsko-brněnská pahorkatina, Krumlovsko-rokytenské slepence – národní přírodní rezervace

Krumlovsko-rokytenské slepence byly za národní přírodní rezervaci vyhlášeny teprve v roce 2005. Území je tvořeno skupinou čtyř izolovaných lokalit, které se nacházejí východně a severovýchodně od Moravského Krumlova (Znojemsko). Slouží k ochraně přírodovědecky nejhodnotnější části členitého údolí říčky Rokytné. Celková výměra rezervace je 87 hektarů, geologický podklad tvoří především slepence permského stáří. Oblast je druhově velmi bohatá a zahrnuje i řadu ohrožených a chráněných druhů rostlin.

Číst dál

Znojemsko-brněnská pahorkatina, Malhostovická pecka – přírodní památka

Znojemsko-brněnská pahorkatina, Malhostovická pecka – přírodní památka

V polích mezi Čebínem a Malhostovicemi (bývalý okres Brno-venkov) se nacházejí dva vápencové skalní ostrovy. Blíže k Čebínu leží menší Malá skalka, necelý kilometr od Malhostovic – vlastně jen několik desítek metrů od Malé skalky – zase rozlehlejší Malhostovická pecka. Oba skalní výchozy jsou tvořeny střednědevonskými vilémovickými vápenci, lokalita leží v nadmořské výšce od 304 do 332 m, její rozloha nepřesahuje 2 hektary.

Číst dál

Znojemsko-brněnská pahorkatina, Obůrky-Třeštěnec – přírodní rezervace

Znojemsko-brněnská pahorkatina, Obůrky-Třeštěnec – přírodní rezervace

V době německé okupace bylo naplánováno vybudovat mezi rakouskou Vídní a slezskou Vratislaví strategicky důležitou dálnici. V některých úsecích dokonce byla zahájena i stavba této magistrály (od roku 1940), její poměrně nápadné trosky dodnes najdeme v okolí Brna. Zmiňovaná rezervace je také vlastně pozůstatkem tohoto projektu, jedná se o dálniční průkop poblíž města Kuřimi (okres Brno-venkov). V současnosti zde najdeme pozoruhodná mokřadní společenstva – svahy úvozu sice osídlily náletové dřeviny, ale zamokřené dno je domovem několika druhů chráněných rostlin, mimo jiné i orchidejí. Rozloha rezervace činí zhruba 3 hektary, nachází se v nadmořské výšce 290–303 m.

Číst dál

ZOSTERA MARINA L. – vocha mořská

ZOSTERA MARINA L. – vocha mořská

Syn.: Alga marina (L.) Lam., Zostera latifolia (Morong) Morong, Zostera marina var. latifolia Morong, Zostera marina var. stenophylla (Raf.) Asch. et Graebn., Zostera maritima Gaertn., Zostera oregana S. Watson, Zostera pacifica S. Watson, Zostera stenophylla Raf.
Česká jména: vocha mořská (Presl 1846)
Čeleď: Zosteraceae Dumort. – vochovité

Číst dál

Zpráva Vítu Grulichovi

První SMS jsem Vítku Grulichovi poslal v noci 23. února 2022. Už mnohem dřív jsme si my dva řekli, že mobily nemáme rádi, nebyli jsme samozřejmě žádní mentální opozdilci, kteří by si neuvědomovali jejich blahodárný účinek na rozvoj lidské civilizace, ale na druhé straně – proč to s tím pokrokem přehánět. Takže za těch 11 let, co jsme se znali (první článek na Botany.cz zveřejnil 12. 4. 2011), jsme si telefonovali možná tak dvakrát, SMS mezi námi proletěla vzduchem jen jednou. A vlastně jsem mu v ní ani nic zásadního nesděloval, jen to, že se mi po něm zrovna nějak divně zastesklo a že na něj doma všichni vzpomínáme. Ráno jsem se dozvěděl, že v noci vydechl naposled.

Číst dál

Zvláště chráněné druhy rostlin České republiky

Zvláště chráněné druhy rostlin České republiky

Ochranou druhů se zabývá Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. a doplňuje jej Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., s novelizací pozměňovací vyhlášky 175/2006 Sb. Tyto dokumenty určují zvlášť chráněné druhy rostlin, které jsou ohrožené, vzácné nebo vědecky či kulturně velmi významné. Zde uvedené druhy jsou chráněné ve všech vývojových stádiích, je chráněn i jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji.

Číst dál

×SORBOPYRUS AURICULARIS (Knoop) C. K. Schneid. – hruškojeřáb ouškatý / jarabinovec uškatý

×SORBOPYRUS AURICULARIS (Knoop) C. K. Schneid. – hruškojeřáb ouškatý / jarabinovec uškatý

Sorbus aria × Pyrus communis
Syn.: Pyrus ×auricularis Knoop, Pyrus bollwylleriana DC., Pyrus irregularis Munchh., Pyrus pollveria L., Pyrus polwilleriana J. Bauhin ex Decne.
Česká jména: polverie ouškatá (Dostál 1950), hruškojeřáb ouškatý (Mareček 2001)
Slovenská jména: jarabinovec uškatý (Dostál 1950)
Čeleď: Rosaceae – růžovité

Číst dál