Syn.: Boronia arborescens (Sims) F. Muell.
Čeleď: Rutaceae Juss. – routovité
ZIERIA ARBORESCENS Sims
Ladislav Hoskovec
ZINNIA ELEGANS Jacq. – ostálka sličná / cínia pôvabná
Česká jména: ostalka (Presl 1846), ostálka lepá (Dostál 1950), ostálka sličná (Mareček 2001, Kubát 2002)
Slovenská jména: zinia pôvabná (Dostál 1950), cínia pôvabná (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
ZIZIPHUS MAURITIANA Lam. – cicimek jujuba
Syn.: Paliurus mairei H. Lév., Rhamnus jujuba L., Ziziphus jujuba (L.) Lam., Ziziphus mairei (H. Lév.) Browicz et Lauener
Česká jména: cicimek jujuba (Presl 1846), jujuba, cicimek (Mareček 2001)
Čeleď: Rhamnaceae Juss. – řešetlákovité
ZIZIPHUS MUCRONATA Willd. – cicimek
Syn.: Ziziphus madecassus H. Perrier
Čeleď: Rhamnaceae Juss. – řešetlákovité
Zločinecké sklony andělských trumpet
K rodu Brugmansia v současnosti patří sedm druhů pocházejících z Jižní Ameriky (Andy a Brazilská vysočina), také dva hybridy a mnoho kultivarů. V době květu jsou tyto keře naprosto nepřehlédnutelné, pro jejich obří trubkovité květy jim Britové, Němci i Portugalci říkávají „andělské trumpety“.
Žlutická pahorkatina, Lubenec – modrokvětá flóra železniční trati č. 161
Devět vlakových spojů z Rakovníka za celý den – hmm, to tedy není zrovna mnoho. A to, prosím pěkně, jen v pracovních dnech, o víkendu je to ještě o jeden vlak méně: první vlak sem přijede až v 7.33 h, další deset minut před desátou a o půl dvanácté, pak ve 13.22 a 15.37 h, za dvě hodiny další, pak za dvě hodinky ještě jeden, nakonec tu zastaví rakovnický „flamendrák“ ve 23.27 h. Poslední vlak odtud zpět do Rakovníka jede už ve 20.24 h, ovšem pozor o vánočních svátcích, to totiž tento spoj nejede, takže musíte na vlak už v 18.09 h, jinak byste si mohli vánoční stromeček nastrojit leda tak před nádražní budovou – pár nižších konifer tam možná právě pro tento účel vysazených opravdu je.
Zmínky o Adamovi Zalužanském v české botanické literatuře – nástin zapomnění
Již v dřívějších článcích jsme si vysvětlili, že povědomí botanického světa o díle Adama Zalužanského po jeho smrti rozhodně nezapadlo. Nastínili jsme, že v paměti jeho následovníků však nezřídka zůstal obraz jeho díla jen značně pokřivený: většinou se v Evropě psalo jen o jeho objevu pohlavnosti u rostlin, část dobové literatury nebyla schopna ani správně uvádět jeho původ. Jen mnohem vzácněji byl přípomínán jeho vklad do formování novověké botanické systematiky, téměř zcela byly přehlíženy jeho rozvahy taxonomické. Nahlédněme teď na hodnocení Zalužanského díla starou literaturou českou, té by snad mohla být alespoň Zalužanského národnost jasná.
Zmražení botanikové v Kongu
Ve východokonžské provincii Maniema se po bezmála třiceti letech usilovné práce předních místních botaniků podařilo konečně dokončit poslední desátý díl pozoruhodné akademické práce s názvem Květena Maniemy (v originále Flora ya Maniema). Mohlo by se zdát, že zdárný výsledek tohoto nezměrného úsilí, jehož počátky lze položit už do roku 1987, teď bude důvodem k obrovské radosti a oslavám. Vždyť toto území nebylo dosud nikdy detailněji botanicky popsáno a zmapováno, provincie je z většiny pokryta neproniknutelnými deštnými pralesy, postrádá funkční silniční a železniční síť, mačeta a moskytiéra tu patří k nepostradatelné botanické výbavě. Nejspíš proto práce trvala tak dlouho. Přitom ani sama rozloha této provincie není vůbec malá, oblast je dokonce mnohem větší než celá Česká republika (132 250 km2). Veselí se však nekonalo!
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Krumlovsko-rokytenské slepence – národní přírodní rezervace
Krumlovsko-rokytenské slepence byly za národní přírodní rezervaci vyhlášeny teprve v roce 2005. Území je tvořeno skupinou čtyř izolovaných lokalit, které se nacházejí východně a severovýchodně od Moravského Krumlova (Znojemsko). Slouží k ochraně přírodovědecky nejhodnotnější části členitého údolí říčky Rokytné. Celková výměra rezervace je 87 hektarů, geologický podklad tvoří především slepence permského stáří. Oblast je druhově velmi bohatá a zahrnuje i řadu ohrožených a chráněných druhů rostlin.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Malhostovická pecka – přírodní památka
V polích mezi Čebínem a Malhostovicemi (bývalý okres Brno-venkov) se nacházejí dva vápencové skalní ostrovy. Blíže k Čebínu leží menší Malá skalka, necelý kilometr od Malhostovic – vlastně jen několik desítek metrů od Malé skalky – zase rozlehlejší Malhostovická pecka. Oba skalní výchozy jsou tvořeny střednědevonskými vilémovickými vápenci, lokalita leží v nadmořské výšce od 304 do 332 m, její rozloha nepřesahuje 2 hektary.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Mohelenská hadcová step – národní přírodní rezervace
U Mohelna stojí kříž. A hned za ním další. A mezi nimi leží snad nejslavnější step Moravy.
Znojemsko-brněnská pahorkatina, Obůrky-Třeštěnec – přírodní rezervace
V době německé okupace bylo naplánováno vybudovat mezi rakouskou Vídní a slezskou Vratislaví strategicky důležitou dálnici. V některých úsecích dokonce byla zahájena i stavba této magistrály (od roku 1940), její poměrně nápadné trosky dodnes najdeme v okolí Brna. Zmiňovaná rezervace je také vlastně pozůstatkem tohoto projektu, jedná se o dálniční průkop poblíž města Kuřimi (okres Brno-venkov). V současnosti zde najdeme pozoruhodná mokřadní společenstva – svahy úvozu sice osídlily náletové dřeviny, ale zamokřené dno je domovem několika druhů chráněných rostlin, mimo jiné i orchidejí. Rozloha rezervace činí zhruba 3 hektary, nachází se v nadmořské výšce 290–303 m.
ZOSTERA MARINA L. – vocha mořská
Syn.: Alga marina (L.) Lam., Zostera latifolia (Morong) Morong, Zostera marina var. latifolia Morong, Zostera marina var. stenophylla (Raf.) Asch. et Graebn., Zostera maritima Gaertn., Zostera oregana S. Watson, Zostera pacifica S. Watson, Zostera stenophylla Raf.
Česká jména: vocha mořská (Presl 1846)
Čeleď: Zosteraceae Dumort. – vochovité