Syn.: Centrostachys aspera (L.) Standl., Stachyarpagophora aspera (L.) M. Gómez
Čeleď: Amaranthaceae – laskavcovité
ACHYRANTHES ASPERA L.
Naděžda Gutzerová
ACOKANTHERA OBLONGIFOLIA (Hochst.) Codd
Syn.: Acokanthera spectabilis (Sond.) Hook., Acokanthera venenata var. spectabilis (Sond.) Sim, Carissa oblongifolia Hochst. Carissa spectabilis (Sond.) Pichon, Jasminonerium oblongifolium (Hochst.) Kuntze, Strychnos oblongifolia Hochst., Toxicophlaea spectabilis Sond.
Čeleď: Apocynaceae Juss. – toješťovité
AESCULUS FLAVA Sol. – jírovec žlutý / pagaštan osemtyčinkový
Syn.: Aesculus lutea Wangenh., Aesculus octandra Marshall, Pavia flava (Ait.) Moench, Pavia lutea Poiret, Pawia octandra Kuntze
Česká jména: pavia rusá (Presl 1846), jírovec osmimužný (Dostál 1950), pávie žlutá (Dostál 1989), jírovec žlutý, pávie žlutá (Mareček 1994), jírovec žlutý (Kubát 2002)
Slovenská jména: pagaštan osemtyčinkový (Dostál 1950)
Čeleď: Sapindaceae – mýdelníkovité
AGERATINA RIPARIA (Regel) R. M. King et H. Rob – nestarka
Syn.: Eupatorium riparium Regel
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
ALOYSIA CITRIODORA Paláu – klapourek citrovonný
Syn.: Aloysia citriodora (Lam.) Ortega ex Pers., nom. illeg., Aloysia sleumeri Moldenke, Aloysia triphylla (L’Hér.) Britton , Aloysia triphylla Royle, Cordia microcephala Willd. ex Roem. et Schult., Lippia citrodora (Paláu) Kunth, Lippia triphylla (L’Hér.) Kuntze, Verbena citrodora (Paláu) Cav., Verbena fragrans Salisb., nom. illeg., Verbena triphylla L’Hér., Zappania citrodora (Paláu) Lam.
Česká jména: klapourek citrovonný (Presl 1846)
Čeleď: Verbenaceae Jaume St-Hil. – sporýšovité
ALYSSUM OVIRENSE A. Kerner – tařinka / tarica
Syn.: Alyssum alpestre Wulfen ex Nyman, nom inval., Alyssum heinzii Ullep., Alyssum wulfenianum subsp. ovirense (A. Kern.) Magauer, Schönsw. et Frajman
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
ANDRACHNE TELEPHIOIDES L. – homulinec
Syn.: Andrachne asperula Nevski, Andrachne cretica Pojark, Andrachne nummulariifolia Stapf, Andrachne pojarkoviae Kovatsch, Andrachne rotundifolia C. A. Mey, Andrachne viresces Stapf., Andrachne vvedenskyi Pazij, Eraclissa hexagyna Forssk, Telephioides procumbens Moench.
Česká jména: homulinec (Presl 1846)
Čeleď: Phyllanthaceae Martinov – smutňovité
ANEURA PINGUIS (L.) Dumort. – bezžilka mastná / chabuľa tučná
Syn.: Jungermannia pinguis L., Riccardia pinguis (L.) Dumort.
Česká jména: bezžilka mastná (Opiz 1852), stěkovec mastný (Svrček 1976)
Slovenská jména: chabuľa tučná (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Aneuraceae H. Klinggr. – bezžilkovité
ARALIA ELATA (Miq.) Seem – arálie štíhlá
Syn.: Aralia chinensis var. elata (Miq.) Lavallée, Aralia spinosa var. elata (Miq.) Sarg., Dimorphanthus elatus Miq.
Česká jména: prodara (Presl 1846), arálie štíhlá (Mareček 1994)
Čeleď: Araliaceae Juss. – aralkovité
Arménie, Diližanský národní park
V severovýchodní části Arménie, v okolí města Diližan (Դիլիջան), se rozkládá na ploše 24 tisíc hektarů národní park založený v roce 2002. Území je však chráněno už od roku 1958. Město Diližan je turisticky poměrně hojně vyhledávaným místem, a to nejen pro výskyt minerálních pramenů. Od Jerevanu je vzdáleno necelých 100 km a v posledních letech cestu z jihu do Diližanu zkrátil asi 2,5 km dlouhý tunel. Po průjezdu tunelem se návštěvník jako mávnutím kouzelného proutku přesune z bezlesé, převážně rovinaté krajiny severně od jezera Sevan do horské krajiny pokryté listnatými lesy. Právě místní lesy, horská jezera a samozřejmě i historické památky jsou nejčastějším důvodem cesty do Diližanu.
Arménie, Jerevan, Botanická zahrada AAV
Botanická zahrada Arménské akademie věd se nachází v severovýchodní části Jerevanu a rozkládá se na ploše 80 hektarů. Založena byla v roce 1935 a v roce 1939 byl postaven první skleník na ploše 25 m2.
Arménie, Národní park Sevan
První arménský národní park byl založen v roce 1978 proto, aby chránil jezero Sevan a jeho nejbližší okolí. Hranici národního parku tvoří okružní silnice podél jezera. V době vyhlášení vodní plocha zaujímala 1501 km2 a souš jen 298 km2. Jezero se nachází přibližně uprostřed Arménie v nadmořské výšce 1900 m, kde zaujímá centrální část mezihorské tektonické propadliny. Maximální hloubka jezera je 86 m a dvěma poloostrovy je rozděleno na dvě části. Severozápadní Malý Sevan je hlubší a má členitější pobřeží, jihovýchodní Velký Sevan je mělčí, jeho maximální hloubka je 32 m. Na severozápadním břehu se nachází poloostrov Sevan (původně se jednalo o ostrov), na kterém se nachází Sevanský klášter (Sevanavank), který je cílem většiny turistů přijíždějících k jezeru.