Syn.: Festuca tomanii Korneck et T. Gregor
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Druh s malinkým areálem ve střední Evropě tvořeným dvěma izolovanými arelami. Vyskytuje se pouze ve střední části Německa v Porýní mezi městy Darmstadt a Mohuč a v povodí Mohanu. Dále roste v severních Čechách na okrajích Travčického lesa nedaleko Terezína; výskyt u Bechlína u Roudnice nad Labem vyžaduje potvrzení.
Ekologie: Provází světliny a okraje suchých borových lesů na písku; provází lehké kyselé půdy a slunná nebo polostinná stanoviště. Nesnáší hustší zápoj vegetace.
Popis: Vytrvalá, nápadně sivá trsnatá tráva 15–60 cm vysoká; stébla jsou přímá, hladká nebo pod latou s několika zoubky. Listy jsou štětinovité, svinuté, tuhé, drátovité, obvykle ojíněné, na průřezu obvykle eliptické a 0,7–1 mm široké, s 7–11 cévními svazky a víceméně nepřerušeným sklerenchymem, na vnitřní straně s 4–6 rýhami, na vnější straně obvykle pod špičkou jemně drsné; jazýček je velmi krátký; pochvy listů pergamenově tuhé, nerozpadavé, po odumření z nich čepele snadno odpadávají. Květenství je jednostranná lata s tuhými, přímo odstálými, 1,5–4 cm dlouhými větvičkami; klásky jsou 6,5–7,5 mm dlouhé, s 3–5 květy; dolní pleva je 2,3–3,3 mm dlouhá, horní 3,3–4,4 mm dlouhá; pluchy jsou šídlovité až vejčitě kopinaté, 3,9–4,8 mm dlouhé, lysé, s 1–2,4 mm dlouhou osinou. Obilky jsou 2,6–2,9 mm dlouhé.
Záměny: Kostřava z širšího okruhu k. sivé (Festuca pallens), jehož zástupci jsou nápadní tuhými, drátovitými, sivozelenými a ojíněnými listy s víceméně nepřerušeným sklerenchymem. Je tetraploidní, i molekulárně biologické znaky ji oddělují od dalších příbuzných druhů. Značně se podobá dalším tetraplodním typům z tohoto okruhu (u nás zejména druhu Festuca csikhegyensis), která se však liší dlouho vytrvávajícími odumřelými listovými čepelemi a záhy rozpadavými pochvami; na rozdíl od k. polabské roste na skalách. Na podobných stanovištích se ve středním Polabí objevuje diploidní kostřava písečná (Festuca psammophila), která má úplně hladké listy i stébla a klásky s velmi krátkými osinami. Naproti tomu velmi proměnlivá, sivá až zelená kostřava drsnolistá (Festuca trachyphylla) má listy i stébla drsnější a obvykle nepravidelně přerušovaný sklerenchym na průřezu listů; je hexaploidní.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam ČR (2017) tuto kostřavu hodnotí jako kriticky ohroženou (C1r). Důvodem je velmi omezený počet populací (v současné době asi pět), žádná z nich není příliš početná. Druh je zde navíc ohrožen lesním hospodařením, v jehož důsledku se na lokalitách šíří třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), dílem také akátem, které obohacuje půdu dusíkem a podporuje lavinovitou expanzi sveřepu jalového (Bromus sterilis) a vlaštovičníku většího (Chelidonium majus). Jmenované druhy tvoří velkou biomasu a následně vytlačují citlivější, konkurenčně méně schopné druhy, k nimž tato kostřava patří.
Poznámka: Druh byl popsán teprve v roce 2008 z Čech ve velmi obskurní publikaci, takže popis upadl v zapomnění; o několik let později němečtí badatelé Korneck a Gregor ztotožnili české a německé populace a znovu pojmenovali po českém objeviteli.
Fotografovala Alena Vydrová, dne 28. 5. 2020 (Česko, Čechy, Oleško a Libotenice).