Přírodní památka Utopenec se nachází severozápadně od obce Vortová (okres Chrudim) a tvoří ji niva meandrujícího Vortovského potoka s přilehlými loukami, od hráze rybníku Utopenec až po starou lesní cestu s kamenným mostem přes potok. Na pravém břehu jsou součástí smrkové a borové monokultury vysazené často na místě bývalých luk. Na levém břehu je součástí i mezofilní louka při jihozápadní hranici přírodní památky a část přilehlé olšiny vzniklé na opuštěné louce. Louky na levém břehu jsou až na výjimky sečené, louky na pravém břehu nejsou vůbec sečené.

Utopenec

Aktuální vegetaci tvoří především nelesní společenstva. Pouze podél Vortovského potoka se vyskytují jasano-olšové luhy ze Stellario nemorum-Alnetum glutinosae. Na ně navazují porosty s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), které díky výskytu dalších druhů lze zařadit do porostů vysokých ostřic ze svazu Magno-Caricion elatae.

Utopenec
Utopenec

V údolní nivě jsou vytvořena společenstva podmáčených luk ze svazu Calthion, která především podél potoka přecházejí do porostů vysokých ostřic z as. Equiseto fluviatilis-Caricetum rostratae. Velmi vzácně se vyskytují fragmenty přechodového rašeliniště s ostřicí zobánkatou z as. Sphagno recurvi-Caricetum rostratae. Na okrajích podmáčených a rašelinných luk se vyskytují podhorské smilkové trávníky svazu Violion caninae. Při jižní hranici se nachází jedna sušší, zjevně odvodněná louka s vegetací mezofilních podhorských kostřavo-trojštětových luk (as. Poo-Trisetetum flavescentis). Pozemky v pravobřežní části nivy v důsledku dlouhodobé absence zarůstá pomalu nálet, především olše lepkavé (Alnus glutinosa). V horším případě byly zalesněny smrkem (Picea abies) nebo odvodněny a poté zalesněny borovicí lesní (Pinus sylvestris).

Utopenec
Utopenec

Nejcennějších společenstvem je zbytek přechodového rašeliniště as. Sphagno recurvi-Caricetum rostratae. Toto společenstvo je zjevně v této přírodní památce na ústupu. Ohrožuje jej především expandující vegetace z asociace Equiseto fluviatilis-Caricetum rostratae. Tato vegetace se šíří především podél Vortovského potoka a také podél jižní hranice přírodní památky, která je výrazně podmáčená díky vodě vytékající z prasklé meliorační drenáže. V severní části přírodní památky jsou pěkné porosty horských vlhkých luk s pcháčem různolistým (Cirsium heterophyllum) z as. Polygono bistortae-Cirsietum heterophylli. Bohužel sečená je jen menší část těchto luk.

Utopenec

Z botanického hlediska se jedná o zajímavou a cennou lokalitu, i když ve srovnání s blízko ležícími PP Zlámanec a Návesník, je z hlediska výskytu významných druhů chudší. Rozhodně je třeba vyzdvihnout druhově bohaté sečené louky a pěkný meandrující potok s doprovodnou vegetací.

Utopenec

Během inventarizačního průzkumu provedeného v letech 2018–19 bylo v přírodní památce nalezeno 224 taxonů. Šest druhů bylo chráněných a dalších deset druhů z Červeného seznamu ČR. Do počtu chráněných druhů je započtena i sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), která je zde zplanělá, a také všivec bahenní (Pedicularis palustris), který nebyl v roce 2019 ověřen.
Při porovnání se staršími údaji je zřejmé, že dochází z úbytku významných druhů. Nejmarkantnější je vymizení všivce bahenního (Pedicularis palustris). Zatímco v roce 2004 se zde vyskytovaly desítky kusů na rozhraní rašelinných a smilkových luk, v roce 2018 bylo zaznamenáno max. 15 kvetoucích jedinců. Podobně výrazně ubylo tolije bahenní (Parnassia palustris). Podobně zmizela stabilní a vitální populaci hadího mordu nízkého (Scorzonera humilis) podél okrajů lesa. Na druhé straně se zdá, že se zde stále daří prstnatci májovému (Dactylorhiza majalis), který roste nejhojněji v jižní části přírodní památky. Jižní část přírodní památky podél Vortovského potoka je také „obohacena“ o řadu utečenců z kultury. Rostou zde pěkné trsy narcisů žlutých (Narcissus pseudonarcissus) a narcisů bílých (Narcissus pöeticus), ale i večernice vonná (Hesperis matronalis) nebo denivka plavá (Hemerocallis fulva). Stejného původu jsou zřejmě i četné keře rybízu červeného (Ribes rubrum).

Utopenec
Utopenec

Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1990 a na počátku 21. století se správa CHKO Žďárské vrchy pokusila přírodní památku rozšířit o rybník Utopenec a pozemky navazující na zhlaví rybníku. Důvodem byl výskyt dalších významných druhů, jako jsou ďáblík bahenní (Calla palustris) nebo bublinatka jižní (Utricularia australis). To se bohužel nepodařilo, ale rybník Utopenec – především jeho litorál ve zhlaví – je botanicky zajímavý.

Utopenec

Fotografováno v letech 2018 a 2019.