Syn.: Festuca glauca var. scabrifolia Rohlena, Festuca duriuscula subvar. longifolia Krajina, Festuca longifolia (Krajina) Májovský, Festuca pallens subsp. scabrifolia (Rohlena) Zielonk., nom. inval., Festuca glaucina Stohr, Festuca ripensis M. Toman
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Středoevropský druh, rozšířený od východní Francie a Nizozemska po Slovensko a severní Maďarsko.
U nás se vyskytuje ve dvou arelách. Česká má těžiště ve střední části v údolí Berounky, dolní Sázavy a dolní Vltavy, řidčeji v Českém středohoří, jednotlivé lokality jsou ještě u Stříbra, na Karlovarsku, u Mimoně a v Železných horách. Na Moravě je tato kostřava známa především v území na jihozápad od Brna, ale i na Pálavě. Na Slovensku byla doložena z Děvínské Kobyly, Malých Karpat a z okolí Nitry.
Ekologie: Roste obvykle na skalních teráskách a zazemněných sutích, na různých geologických podkladech, ale častěji na bazických (vápence, hadce, čediče, spility apod.), v nezapojené vegetaci na místech se značným kolísáním teplot v průběhu dne.
Popis: Vytrvalá, obvykle sivozelená trsnatá tráva 15–60(–80) cm vysoká; stébla jsou přímá, alespoň pod latou drsná, obvykle s drobnými zoubky, řidčeji krátce chlupatá. Listy jsou štětinovité, svinuté, tuhé, drátovité, ojíněné, na průřezu eliptické až okrouhlé, 0,8–1,2(–1,4) mm široké, s 7–9(–11) cévními svazky, se sklerenchymem pod epidermis nejčastěji krátce přerušeným, na vnitřní straně obvykle s 4 rýhami, na vnější straně drsné; jazýček je velmi krátký; pochvy listů tuhé, kožovité, záhy rozpadavé. Květenství je jednostranná lata s tuhými, přímo odstálými, 1–3,5 cm dlouhými větvičkami; klásky jsou 6,5–8,5 mm dlouhé, nejčastěji s 4–7 květy; dolní pleva je 2–5,1 mm dlouhá, horní 3,5–5,5 mm dlouhá; pluchy jsou šídlovité až vejčitě kopinaté, 4–6 mm dlouhé, lysé, osina je 1–2,5(–3,5) mm dlouhá. Obilky jsou 2,8–3,5 mm dlouhé.
Záměny: Druh blízce příbuzný diploidní kostřavě sivé (Festuca pallens), od níž byl oddělen teprve nedávno; má dosti podobné ekologické nároky. Vyznačuje se tetraploidním karyotypem; hlavním morfologickým rozdílem jsou stébla pod latou drsná a drsné listy. Velmi podobná je rovněž tetraploidní k. polabská (Festuca albensis), která se ale vyskytuje na píscích; má nerozpadavé, pergamenovité listové pochvy a často vícekrát přerušovaný subepidermální sklerenchym. Záměny jsou možné ještě s k. drsnolistou (Festuca trachyphylla), která ale bývá často zelená a má listy s nepravidelně přerušovaným sklerenchymem; je hexaploidní.
Poznámka: Taxon byl původně popsán jako kříženec mezi druhy Festuca pallens a Festuca rupicola; pojmenování dostal podle locus classicus, kopce nedaleko od Budapešti v Maďarsku. Tetraploidní populace odvozené od kostřavy sivé jsou v oddělených územích poněkud odlišné, není vyloučeno, že vznikly při různých polyploidizačních událostech; zatím je nelze spolehlivě odlišovat.
Fotografovala Alena Vydrová, dne 22. 6. 2020 (Česko, Čechy, Vodochody, PP Máslovická stráň).