Chráněné území se nachází jihozápadně od obce Petrohrad (okres Louny) a jihovýchodně od silnice Petrohrad – Stebno. Poprvé bylo území vyhlášeno chráněným v roce 1956 na ploše 29,49 hektarů. Zahrnovalo především lesní porosty na svazích Ovčího vrchu (451 m n. m.) a Vrchu Všech svatých (dříve Zámecký vrch, 460 m n. m.). Důvodem ochrany byly především rozvolněné lesní porosty s řadou starých solitérních stromů a černé skalní výchozy a balvany tvořené biotickou žulou.
Součástí přírodní památky byl i mohutný starý dub letní, zvaný Selský dub, rostoucí na západním okraji chráněného území. Ten je od roku 1978 chráněn samostatně jako památný strom. Přírodní památka byla přehlášena v roce 2011, důvodem byla ochrana evropsky významné lokality Petrohrad, ve které žije brouk páchník hnědý (Osmoderma barnabita) a další druhy vázané na trouchnivější dřevo a staré stromy. Vzhledem k tomu, že evropsky významná lokalita je větší, byla přírodní památka Háj Petra Bezruče rozšířena směrem k východu o rozvolněné porosty parkového charakteru v části zvané Stará obora. Dnes má rozlohu 42,6412 hektaru a zahrnuje i plochy, které bývaly součástí přírodního anglického parku u zámku Petrohrad.
Pozorný čtenář si jistě položí otázku, proč bylo toto chráněné území pojmenováno po básníku Petru Bezručovi, který k tomuto kraji neměl bližší vztah. Pojmenování navrhl první poválečný kronikář obce Petrohrad Jaroslav Härtl, který básníkovu tvorbu obdivoval. Zaměstnanci místního národního výboru a zdejší osvětové besedy požádali Petra Bezruče o souhlas s použitím jeho jména. Ten souhlasil a ve své odpovědi ze dne 29. 10. 1955 se vyjádřil ve smyslu, že jako bývalý pošťák samozřejmě ví, kde Petrohrad leží. Dne 15. 9. 1957, v den devadesátých básníkových narozenin, bylo chráněné území slavnostně vyhlášeno a v zámeckém parku se konala slavnost, na které se sešlo několik desítek lidí a v rámci kulturního programu se recitovaly i Bezručovy básně.
Dávno před vyhlášením chráněného území stál na Vrchu Všech svatých hrad Petrohrad (něm. Peterburg, počeštěno jako Petršpurk). Nejstarší písemná zmínka o něm pochází z roku 1358, kdy byl Petr z Janovic, spolu s Petrem Vrtbou uváděn jako majitel a zakladatel hradu Peterburgu. Zbytky hradu zde dodnes najdeme. Laika nejvíce zaujme zbytek okrouhlé hlavní věže hradu tzv. bergfrit, který byl později zpřístupněn kamenným ochozem, z kterého je pěkný výhled na zámek a obec a krajinu severně od přírodní památky. V roce 1622 získali petrohradské panství Černínové z Chudenic. Hradě Heřman Černín zde začal v roce 1650 stavět kapli Všech svatých, která se nachází vedle zbytku hradní věže. Když po roce 1790 založili rozsáhlý anglický park, tak sahal od zámku až na tento vrch a pozvolna přecházel do volné krajiny. V roce 1812 nechal hrabě Jan Rudolf na Vrchu Všech svatých vybudovat síť parkových cest a tento lesní celek využívali především pro odpočinek. Ve 40. letech 19. století v místě bývalého hradu postavili romantickou rozhlednu v podobě rohové zdi s okny a schodištěm, ze které je pěkný výhled směrem k jihu a západu. Je dobře vidět svah, na němž se nachází přírodní rezervace Blatenský svah. V rámci úprav anglického parku vznikla v první polovině 19. století v západní části přírodní památky malá vodní nádrž.
Díky péči Černínů se zde zachovaly skutečně staré exempláře stromů. Vzhledem k začlenění do zámeckého parku se v těchto lesích nehospodařilo běžným způsobem a velký ohled byl kladen na estetický vzhled.
Z biologického hlediska jsou nejcennější partií přírodní památky různorodé víceetážové lesní porosty. Dominantními dřevinami jsou dub letní (Quercus robur) a lípa srdčitá (Tilia cordata), ty doplňují buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Z dalších dřevin je zde zastoupen habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), ale i trnovník akát (Robinia pseudacacia). Dochází zde k přirozenému zmlazení a převažují zde opět lípy a duby. V jižní části přírodní památky se nachází několik stejnověkých porostů vysazených lip a buků. Zvláště pod bukovými výsadbami chybí typické bylinné patro.
Nejzajímavější druhy rostlin jsou vázány na zbytky nelesních stanovišť především v okolí bývalého hradu, které bylo od dob stavby hradu nepravidelně prosvětlováno. Kromě několika starých stromů zde rostou především keře, mezi kterými stojí za povšimnutí dřišťál obecný (Berberis vulgaris). Přímo z vyhlídky u zbytku hradní věže jsou vidět trsy strdivky sedmihradské (Melica transsilvanica). Na prosvětlených místech roste rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum).
V okolí skalní zříceniny roste vzácně i rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii) nebo prvosenka jarní (Primula veris). Na skalnatých místech pod zříceninou a na Ovčím vrchu roste rozchodník velký (Hylotelephium maximum). Skály tvoří významnou část přírodní památky, ale vzhledem k zastínění typická skalní vegetace většinou chybí. Vzácně zde na skalách roste osladič obecný (Polypodium vulgare). Na osluněných kamenitých místech se vyskytuje pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) a zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia).
Mechové patro není příliš zajímavé. Vzhledem k tomu, že na ploše přírodní památky je provozován bouldering, nelze ani očekávat velkou pokryvnost mechorostů a lišejníků.
Součástí přírodní památky jsou i ovsíkové louky, které jsou využívané jako pastviny. Jedná se o louky, které bývaly součástí krajinářského anglického parku (Jižní parková louka a Stará obora), takže v nich najdeme solitérní stromy nebo skupinky stromů. Cenné jsou především staré stromy dubů a klenů. Právě v těchto stromech byl v přírodní památce zaznamenán nejhojnější výskyt páchníka.
Územím prochází červená turistická značka, která vede z obce Petrohrad jírovcovou alejí k bývalému ovčínu, kde se nachází rozcestí se žlutou a zelenou turistickou značkou. Dále cesta stoupá na Vrch Všech svatých ke kapli. Odtud pokračuje k západu, kolem Dračí sluje (seskupení obřích balvanů, které vytváří jeskyni) směřuje k památnému stromu, kde opouští území přírodní památky a po silničce pokračuje do Stebna. Celou trasu turistické značky kopíruje i trasa naučné stezky Jesenicko.
V jírovcové aleji ve východní částí přírodní památky byly z iniciativy místního občana Petra Kunce umístěny kameny s plastikami českých svatých a alej nazvána Cestou českých svatých. V minulých letech obec Petrohrad opravila kapli Všech svatých, která je v sezóně během víkendů přístupná veřejnosti. Chráněné území je poměrně hojně navštěvované, a to nejen pěšími turisty. Místní balvany a skalky jsou využívány vyznavači boulderingu a od roku 2003 se v Petrohradě nebo blízkém okolí konají boulderingové závody nazvané Petrohradské padání.
Fotografováno dne 16. 8. 2017.