L’Héritier de Brutelle, Charles Louis

Charles Louis L’Héritier de Brutelle se narodil 15. 6. 1746 v Paříži, 18. 8. 1800 byl zavražděn v Paříži. Francouzský botanik.

Narodil se v bohaté rodině a již ve věku 26 let obdržel úřad správce pařížských lesů a vod (Maîtrise des eaux et forêts). Tak se dostal k zájmu o původní francouzské dřeviny a o exotickou flóru. Jako botanik byl samouk, ale znal se s botaniky, kteří navštěvovali Jardin du Roi v Paříži. Patřil k nim P. M. A. Broussonet, pod jeho vlivem začal používat Linnéův systém. V roce 1775 byl jmenován poradcem u soudního dvora Cour des Aides v Paříži. V roce 1789 vypukla Velká francouzská revoluce. Na jejím začátku se účastnil změn, když však revoluce přešla do násilné fáze, rozčarován opustil svůj úřad. Po skončení období teroru se stal členem komise pro zemědělství a řemesla.

Jeho botanické práce byly nedokonalé, ale přesto oceňované např. C. L. Wildenowem a de Candollem. V roce 1790 se stal členem Académie des sciences, její botanické sekce od roku 1795. Vlastnil herbář asi 8000 druhů rostlin a důležitou botanickou knihovnu. Zvláště se zabýval čeledí Geraniaceae, v roce 1792 publikoval práci Geranologia, oddělil od sebe rody Geranium, Pelargonium a Erodium; popsal např. Pelargonium graveolens.

Publikoval práci Stirpes Novae aut minus cognitae, quas descriptionibus et iconibus illustravit Carolus Ludovicus L´Héritier (2 díly, Paříž 1784–1785). Práce měla být rozsáhlejší, ale přerušila ji revoluce. Ilustrace vytvořil Pierre-Joseph Redouté. Jejich spolupráce začala asi v roce 1784, výborné ilustrace zobrazovaly i anatomické detaily. Na základě botanických sběrů z třetí Cookovy expedice z Adventue Bay popsal rod Eucalyptus L´Hér. (Eucalyptus obliqua L´Hér.), publikoval v Sertum Anglicum, seu plantae rariores quae in hortis juxta Londinum imprimis in horto regio Kewensi excoluntur, ab anno 1786–87 observatae (Paris 1788). Jeho poslední botanická publikace jsou Mémoire sur un noveau genre de plants appelé Cadia (1795 v Magasin encyclopédique).

L´Héritier se zapletl do tzv. Dombeyho aféry, kterou se zabývali vědci a vlády Francie, Španělska i Anglie po dva roky. Dombey byl francouzský botanik, který strávil několik let ve španělské Americe (Chile, Peru) podporován Francií i Španělskem. Sbírky měly být rozděleny mezi oba státy, ale díky byrokratickým obtížím, ztrátám na španělských celnicích a předčasnému návratu (1785) nemocného Dombeyho došlo k porušení dohody nepublikovat nic před návratem španělských účastníků expedice. Francouzská vědecká komunita ignorovala toto omezení. Francie zaplatila Dombeyho dluhy a dala mu penzi, L´Héritier nabídl publikovat výsledky Dombeyho výzkumu na vlastní náklady. Španělská vláda to považovala za vážné porušení dohody, L´Héritierovi bylo přikázáno vrátit Dombeyovy materiály do královského muzea.
Po L´Héritierově smrti byly jeho herbář (asi 8000 druhů) a botanická knihovna prodány švýcarskému botanikovi A. P. de Candollovi, dnes je uložen v Conservatoire et Jardin botaniques v Ženevě.

V botanické literatuře se objevuje zkratka jména L´Hér., L´Hérit. nebo plné jméno L´Héritier. Na jeho počest byl pojmenován rod Heritiera Ait., Steruliaceae; druhová jména např. Senecio heritieri, Erysimum heritieri, Pelargonium heritieri.

L'HéritierL'Héritier