U soutoku Šáreckého a Kruteckého potoka v Praze 6 Dejvicích ční nad nivy obou jmenovaných potoků překrásný skalní ostroh s bohatou teplomilnou i hájovou vegetací. Na přibližně 250 metrů dlouhém hřbetu zde byla roku 1968 vyhlášena nevelká přírodní památka (1,5 ha). Území je součástí poměrně rozlehlého přírodního parku Šárka-Lysolaje. Po překrásné procházce údolím Šáreckého potoka od nádrže Džbán je Jenerálka opravdovou třešničkou na dortu.
Vegetace přírodní památky se dramaticky mění s expozicí svahů skalního hřbetu. Na jižním obnaženém svahu na jaře dominují žluté koberce mochny jarní (Potentilla verna). V žluté záři mochen skoro zanikají krásné květy silně ohroženého křivatce českého pravého (Gagea bohemica subsp. bohemica), který tu tvoří bohatou populaci. Tu a tam je možné najít rozrazil Dilleniův ((Veronica dillenii). Hojněji se zde uplatňuje kakost krvavý (Geranium sanguineum).
Ve stejné době rozkvétají i koberce snadno přehlédnutelného chmerku vytrvalého (Scleranthus perennis), které potom provázejí později kvetoucí druhy až do pozdního léta. Brzy tu také začíná kvést vzácnější keř skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), který hojně roste na jižním svahu i západním strmém čele skály. Právě tady se na dosti nepřístupném místě skrývá jeden kus koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica).
V pozdním jaru a v létě tu začínají intenzivně vonět hluchavkovité rostliny, především šalvěj luční (Salvia pratensis), čistec přímý (Stachys recta) a ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys). Objeví se tu i devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), poněkud méně obvyklý pavinec horský (Jasione montana), vzácnější rozrazil klasnatý (Veronica spicata), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) a v poslední době bohužel i nepůvodní a zde poměrně úspěšně se šířící len rakouský (Linum austriacum).
Na západně orientovaném čele skály se uplatňují česnek šerý (Allium senescens), rozchodník velký (Sedum telephium subsp. maximum) nebo v menší míře i jedovatý kokořík vonný (Polygonatum odoratum). Z kapradin lze jmenovat sleziník červený (Asplenium trichomanes), sleziník severní (Asplenium septentrionale) nebo osladič obecný (Polypodium vulgare), tvořící na severním svahu skály bohaté porosty.
Ve východní části území se návštěvník najednou ocitne v černýšové dubohabřině s hojnou dymnivkou dutou (Corydalis cava) a bohatstvím všelikých zplanělých rostlin kolem kupek, dovážených sem z přilehlých zahrádek. Na horním okraji háje lze tu a tam najít majestátní třemdavu bílou (Dictamnus albus), na kterou pro její alergenní účinky na kůži neradno sahat. V blízkosti území se okolo potoků objevuje drobounká, o to však zajímavější pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina).
Fotogafováno dne 20. 9. 2007.