Adolf Kašpar se narodil dne 27. prosince 1877 v Bludově na Šumpersku, zemřel 28. července 1934 v Železné Rudě na Šumavě. Český výtvarník, ilustrátor, autor řady botanických kreseb.
V roce 1888 se Kašparovi přestěhovali z Bludova do Olomouce, Adolf zde také začal studovat na učitelském ústavu. Už tehdy zaujal svými výtvarnými schopnostmi olomouckého nakladatele Romualda Prombergera. A tak odešel studovat na pražskou výtvarnou Akademii, kde byl žákem Maxmiliána Pirnera (1854–1924). Jeho vzorem byl i malíř Hanuš Schwaiger (1854–1912). Žil trvale v Praze, avšak od roku 1910 zajížděl vždy v létě do Loštic na Olomoucku, kde měl dům s ateliérem, v posledních letech svého života léto trávil také v Rusavě na Valašsku.
Naprosto nejznámějšími se záhy staly jeho ilustrace k Babičce Boženy Němcové. Ilustroval však také spisy Jiráskovy (Filosofská historie, Bratrstvo, F. L. Věk, U nás, Temno), Wintrova Mistra Kampana, Raisova Pantátu Bezouška, bibliofilské vydání Komenského Kšaftu umírající matky Jednoty Bratrské, byl i autorem kreseb jednoho prvorepublikového školního Slabikáře.
Do historie botaniky se zapsal jako vynikající spolupracovník F. Polívky. Společně se Štěpánem Barboříkem, Theodorem Pchálkem a Vilibaldem Pokorným vytvořil pro něj přes 3 tisíce ilustrací do jeho Názorné květeny zemí koruny české (Olomouc 1899–1904). Tyto ilustrace se v českém botanickém světě staly velmi dobře známými a ceněnými. Stalo se dokonce, že byly i neoprávněně používány v publikacích jiných autorů.
