Syn.: Lobelia laxiflora var. insignis Donn. Sm.
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité
Rozšíření: Středoamerický druh, malý areál se rozkládá v jižním Mexiku a v Guatemale.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou vlhké smíšené, borové nebo jedlové lesy na horských svazích v nadmořské výšce 2100–3500 m.
Popis: Vytrvalá bylina nebo polokeř 1–2 m vysoký; stonek je přímý, tuhý, obvykle nevětvený, lysý. Listy jsou střídavé, často přisedlé, kopinaté až čárkovitě kopinaté, 8–20 cm dlouhé a 1,5–3 cm široké, lysé nebo roztroušeně chlupaté, na bázi zaokrouhlené, na okraji většinou s jemnými zakřivenými zoubky, na vrcholu zašpičatělé. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí horních listů na stopkách 10–20 cm dlouhých; češule je číškovitá, za plodu polokulovitá, 1–1,3 cm v průměru; kališní cípy jsou čárkovité až úzce trojúhelníkovité, 6–14 mm dlouhé; koruna je souměrná, 4–5 cm dlouhá, sytě červená nebo lososová, na bázi často žlutá, někdy s červenou trubkou a oranžovými cípy, cípy jsou 2–2,5 cm dlouhé; tyčinky nepřirůstají ke koruně, ale tvoří prašníkovou trubičku 7–11 mm dlouhou; semeník je spodní. Plodem je tobolka 1–1,5 cm dlouhá, zčásti ukrytá v češuli.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 2. 2. 2015 (Guatemala, Volcán San Pedro).