Hrad Jestřebí je sotva patrná zřícenina na osamělé pískovcové skále, pro zajímavé výhledy do krajiny však stojí za návštěvu. Směrem na sever se zde naskýtá pohled na několik úhledných kopečků nazývaných Provodínské kameny, které leží na pomezí Ralsko-bezdězské tabule a Českolipské kotliny (okres Česká Lípa). Ten největší z nich, Lysá skála, je od roku 1956 chráněn, dnes v kategorii přírodní památka o výměře 2,3 ha. Jedná se o vypreparovaný čedičový suk s pěknými ukázkami sloupcovité odlučnosti a nadmořskou výškou 419 m n. m. Pro svou tvarovou výraznost bývá též nazývána Spící panna, jistě ve smyslu spící krásky a nikoli spící staré panny. Úpatí je porostlé listnatým lesem, vrcholová část je bezlesá.
Úživné, čedičové podloží umožňuje růst bohaté květeny. V listnatém lese při úpatí roste hojně lilie zlatohlavá (Lilium martagon), z dalších hajních bylin můžeme jmenovat jaterník podléšku (Hepatica nobilis), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) nebo prvosenku jarní (Primula veris).
Výše na skále najdeme mimo již zmíněné ukázky sloupcovité odlučnosti též skalní stepi s obvyklými druhy. Ze zajímavějších dřevin zde rostou skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), hrušeň polnička (Pyrus pyraster) nebo jeřáb dunajský (Sorbus danubialis). Z bylin zde najdeme například pelyněk ladní (Artemisia campestris), sesel sivý (Seseli osseum), svízel sivý (Galium glaucum), rozchodníky, netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), pryšec chvojku (Euphorbia cyparissias), mochnu stříbrnou (Potentilla argentea), tolitu lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria), hadinec obecný (Echium vulgare), mateřídoušku vejčitou (Thymus pulegioides), přinejmenším jeden zdejší trs má neobvyklou citronovou vůni, smolničku obecnou (Viscaria vulgaris), trávničku obecnou (Armeria vulgaris). Je odtud uváděn výskyt kostřavy sivé (Festuca pallens) nebo kavylu Ivanova (Stipa pennata), roste zde též strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica). Informační tabule na úpatí slibuje některé zajímavé druhy rostlin, například lněnku alpskou (Thesium alpinum) nebo řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea).
Výstup na vrchol není úplně snadný, ovšem z vrcholu se nabízejí skutečně mimořádné výhledy, lepší v okolí nabízí snad jenom samotný Bezděz, takže výstup stojí za tu trochu námahy.
Fotografováno dne 7. 7. 2018.