Exotický Manaus, hlavní město brazilského státu Amazonas, dokáže navodit v myslích nás Středoevropanů představy jistě nejrůznorodější. Někdo si možná trochu ukvapeně vybaví mohutnou Amazonku, která tudy ve skutečnosti vlastně vůbec neteče, jinému zas před očima vyvstanou neproniknutelné amazonské pralesy, které tu v okolí sice stále jsou, ale už to není, co to bývávalo…
Můj webový kolega L. Kovář zase na konto amazonské metropole rád poznamenává, že se tu prodávají budíky zásadně na kila, nelze je však v případě potřeby reklamovat. Tuto velmi neotřelou a v podstatě naprosto senzační informaci objevil prý kdysi v jakémsi cestopise. Rozhodně ale taky nikdy nezapomene utrousit alespoň pár vět o věhlasné manauské opeře, byť v poslední době k tomu ještě trochu kysele dodává, že v současnosti hrají v tomto amazonském hnízdě múz hlavní roli spíše jen muzikanti z Běloruska. Manaus je prostě město neobyčejné, plné kontrastů a barev – vymoženosti světa hypermoderního se tu na každém rohu potkávají s četnými upomínkami na věk dávno odvanutý, takový ten kaučukový.
A na severovýchodním okraji tohoto dvoumiliónového města najdeme i jeden prvek výsostně botanický. Je jím manauská botanická zahrada, na kterou dokonce dále navazuje na brazilské poměry menší přírodní rezervace. Ta má tvar skoro pravidelného čtverce a rozlohu 100 km2 (o maličko větší Litovelské Pomoraví). Zasloužil se o ni brazilský botanik rakousko-uherského původu A. Ducke. Právě on už v roce 1954 předložil návrh na její vytvoření, první chráněné území zde potom vzniklo v roce 1963, to bylo následně v roce 1972 prohlášeno za přírodní rezervaci. Asi neudiví, že rezervace i botanická zahrada dnes nesou jeho jméno – zahradě se tedy říká Jardim Botânico de Manaus A. Ducke, chráněnému území zas Reserva Florestal Adolfo Ducke.
Manauská botanická zahrada vznikla při okraji rezervace až v roce 2000, její rozloha činí 5 km2 a jejím posláním je vytvářet, podporovat a rozšiřovat znalosti o amazonských rostlinách a zdejších ekosystémech. Součástí zahrady jsou naučné stezky, které návštěvníky zavedou až do samotné rezervace. V zahradě najdeme kromě návštěvnického centra, knihovny a kavárny kupříkladu i samostatnou expozici palem, v níž objevíme řadu zástupců palem amazonských, ale i druhů s areálem širším. Nechybí třeba obecně poměrně dobře známá kapustoň brazilská (Euterpe oleracea), jsou tu ale i Mauritiella armata, Oenocarpus bacaba nebo Syagrus inajai. Po straně je rozložena sbírka rostlin vstavačovitých a broméliovitých, stejně tak postřehneme záhony árónovitých či zázvorovitých. Potěšením může být i zavítání do expozice amazonských kapradin nebo k jezírku s vysazenou viktorií královskou (Victoria amazonica).
Klima je v této části Brazílie tropické a vlhké, s relativní vlhkostí 75 až 86 %, roční srážky dosahují 1750 až 2500 mm. Období dešťů zde trvá od listopadu do května, nejvíce srážek spadne v březnu a dubnu. Naopak období sucha trvá od června do října, přičemž nejsušším měsícem bývá září. Průměrná roční teplota dosahuje 26 °C, teplotní rozdíly mezi jednotlivými měsíci v roce nejsou velké, měsíční průměry se od sebe liší nanejvýše o 3 °C. Sama manauská rezervace leží v nadmořské výšce od 80 do 140 m, v období dešťů bývá částečně zaplavována a místní malé vodní toky mají dostatek vody i v období sucha. Její území pokrývá primární tropický deštný les – ten je tu v zásadě neporušený, prošlapaný jen podrážkami přírodovědců, jinak přísně chráněný. Zdůrazněme, že se jedná o jednu z naprosto nejlépe přírodovědně prozkoumaných pralesních rezervací v celé Amazonii.
Druhová diverzita tropických deštných lesů je velmi vysoká. Dosud bylo v manauské rezervaci zaznamenáno přes 2 tisíce druhů rostlin, přičemž 54 % z nich tvoří stromy, 14 % liány, byliny asi 10 %, epifyty 8 %, keře 7 %.
Ve stromovém patře tu dominují druhy z čeledí Fabaceae, Lauraceae, Sapotaceae, Moraceae, Chrysobalanaceae, Burseraceae, Lecythidaceae, Apocynaceae a Myristicaceae. V křovitém podrostu najdeme ponejvíce příslušníky čeledí Rubiaceae, Piperaceae a Melastomataceae, z bylinných druhů potom Marantaceae, také četné kapradiny.
U lián převažují zástupci čeledi Bignoniaceae, nutno zmínit i četné popínavé bobovité, ale i toješťovité, svlačcovité a tykvovité. Mezi epifyty najdeme na 85 druhů orchidejí a asi 10 druhů broméliovitých.
K dalším rostlinným pozoruhodnostem rezervace patří třeba Cedrelinga cateniformis (Fabaceae), která je jednou z nejmohutnějších dřevin jihoamerického deštného lesa, dorůstá výšky až 70 metrů. Pro Amazonii jsou velmi charakteristické také palmy, v celé oblasti jich roste okolo 200 druhů. V této manauské rezervaci najdeme asi 43 taxonů palem, patří k nim druhy Attalea attaleoides, Bactris simplicifrons, Hyospathe elegans, Iriartella setigera, Socratea exorrhiza aj. Ze vstavačovitých jmenujme kupříkladu druhy Batemannia colleyi, Maxillaria tenuis, Octomeria scirpoidea či Trigonidium acuminatum, ale stejně dobře tady zaujmou klidně i pepřovníky (Piper), kterých tu roste 23 druhů.
Z druhů rostlin, které se v rezervaci a zahradě vyskytují, jmenujme jen pro příklad tyto následující:
Adiscanthus fusciflorus (Rutaceae)
Aiouea maguireana (Lauraceae)
Amphirrhox longifolia (Violaceae)
Anaxagorea brevipes (Annonaceae)
Aniba rosaeodora (Lauraceae)
Anthurium bonplandii (Araceae)
Aspidosperma spruceanum (Apocynaceae)
Attalea attaleoides (Arecaceae)
Bactris simplicifrons (Arecaceae)
Batemannia colleyi (Orchidaceae)
Bocoa viridiflora (Fabaceae)
Bonyunia aquatica (Loganiaceae)
Brosimum guianense (Moraceae)
Calliandra surinamensis (Fabaceae)
Calyptrocarya luzuliformis (Cyperaceae)
Campylosiphon purpurascens (Burmanniaceae)
Carpotroche crispidentata (Achariaceae)
Casimirella rupestris (Icacinaceae)
Cassia rubriflora (Fabaceae)
Cedrela fissilis (Meliaceae)
Cedrelinga cateniformis (Fabaceae)
Centratherum punctatum (Asteraceae)
Chrysophyllum sanguinolentum (Sapotaceae)
Couratari atrovinosa (Lecythidaceae)
Dalechampia parvibracteata (Euphorbiaceae)
Dialium guianense (Fabaceae)
Dicypellium manausense (Lauraceae)
Dimorphandra pennigera (Fabaceae)
Dinizia excelsa (Fabaceae)
Diplasia karatifolia (Cyperaceae)
Dipteryx magnifica (Fabaceae)
Duckeodendron cestroides (Solanaceae)
Elizabetha speciosa (Fabaceae)
Endopleura uchi (Humiriaceae)
Eschweilera atropetiolata (Lecythidaceae)
Euterpe oleracea (Arecaceae)
Evodianthus funifer (Cyclanthaceae)
Faramea torquata (Rubiaceae)
Geophila cordifolia (Rubiaceae)
Guatteria anthracina (Annonaceae)
Gustavia elliptica (Lecythidaceae)
Henriquezia verticillata (Rubiaceae)
Hymenaea reticulata (Fabaceae)
Hymenolobium modestum (Fabaceae)
Hyospathe elegans (Arecaceae)
Ichnanthus panicoides (Poaceae)
Inga edulis (Fabaceae)
Inga laurina (Fabaceae)
Iriartella setigera (Arecaceae)
Iryanthera coriacea (Myristicaceae)
Isertia hypoleuca (Rubiaceae)
Kutchubaea sericantha (Rubiaceae)
Lecythis zabucajo (Lecythidaceae)
Licania oblongifolia (Chrysobalanaceae)
Lueheopsis rosea (Malvaceae)
Macrolobium limbatum (Fabaceae)
Mapania macrophylla (Cyperaceae)
Margaritopsis astrellantha (Rubiaceae)
Maripa densiflora (Convolvulaceae)
Mauritia flexuosa (Arecaceae)
Mauritiella armata (Arecaceae)
Maxillaria tenuis (Orchidaceae)
Miconia aliquantula (Melastomataceae)
Micropholis williamii (Sapotaceae)
Monotagma densiflorum (Marantaceae)
Moronobea coccinea (Clusiaceae)
Mouriri nigra (Melastomataceae)
Myrciaria floribunda (Myrtaceae)
Norantea guianensis (Marcgraviaceae)
Nycticalanthus speciosus (Rutaceae)
Oenocarpus bacaba (Arecaceae)
Ocotea guianensis (Lauraceae)
Octomeria scirpoidea (Orchidaceae)
Ormosia grandiflora (Fabaceae)
Palicourea longiflora (Rubiaceae)
Palicourea tomentosa (Rubiaceae)
Parinari excelsa (Chrysobalanaceae)
Parkia panurensis (Fabaceae)
Paypayrola grandiflora (Violaceae)
Philodendron goeldii (Araceae)
Phyllanthus manausensis (Phyllanthaceae)
Piper manausense (Piperaceae)
Pleurostachys sparsiflora (Cyperaceae)
Pouteria guianensis (Sapotaceae)
Protium pilosissimum (Burseraceae)
Pseudoxandra obscurinervis (Annonaceae)
Pterocarpus officinalis (Fabaceae)
Rhigospira quadrangularis (Apocynaceae)
Rhodospatha venosa (Araceae)
Rhodostemonodaphne parvifolia (Lauraceae)
Ryania speciosa (Salicaceae)
Sacoglottis guianensis (Humiriaceae)
Sandwithia guyanensis (Euphorbiaceae)
Socratea exorrhiza (Arecaceae)
Spathanthus unilateralis (Rapateaceae)
Swartzia arborescens (Fabaceae)
Swietenia macrophylla (Meliaceae)
Syagrus inajai (Arecaceae)
Symphonia globulifera (Clusiaceae)
Syngonanthus umbellatus (Eriocaulaceae)
Tabernaemontana muricata (Apocynaceae)
Tachigali melanocarpa (Fabaceae)
Ternstroemia dentata (Pentaphylacaceae)
Theobroma grandiflorum (Malvaceae)
Tococa guianensis (Melastomataceae)
Touroulia guianensis (Ochnaceae)
Trichilia micrantha (Meliaceae)
Trigonidium macranthum (Orchidaceae)
Urospatha sagittifolia (Araceae)
Victoria amazonica (Nymphaeaceae)
Virola calophylla (Myristicaceae)
Vouacapoua pallidior (Fabaceae)
Zanthoxylum acuminatum (Rutaceae)
Zygia ramiflora (Fabaceae)
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 29. 1. 2016.