Louis Claude Marie Richard se narodil dne 19. září 1754 ve Versailles nebo Auteuil, zemřel 6. nebo 7. června 1821 v Paříži. Francouzský zahradník a botanik.
Několik generací Richardů pracovalo v královských zahradách a zvěřincích. Praděd ve zvěřinci Ludvíka XIV., děd C. Richard (1705–84) v botanické zahradě zámku Trianon pod vedením B. de Jussieua. Otec C. Richard a později strýc A. Richard řídili zahradu Ludvíka XV. Louis-Claude měl talent ke kreslení a kreslil také návrhy uspořádání zahrad. Studoval na Collége de France a Jardin du roi, B. de Jussieu ho povzbuzoval v zájmu o rostliny a dovolil mu využívat svou knihovnu a herbář. V červenci 1781 Richarda poslal král do Guyany – zůstal tam 8 let. Původně se měl věnovat pěstování rostlin v botanické zahradě v Cayenne, ale guvernér města mu dal praktický úkol pěstovat plodiny. Zabýval se pokusy rozšířit pěstování hřebíčku, liči, ságovníku, jamů, mangovníku a bambusu. Po výměně guvernéra konečně mohl řídit botanickou zahradu a pěstovat druhy, přivezené z Brazilie a Antil. Sám také sbíral rostliny ve Střední Americe i na Antilách.
V dubnu 1789 se vrátil do Francie s velkou sbírkou rostlin a herbářem. Dopisoval si s dalšími botaniky, ale málo publikoval. V roce 1794 přijal profesuru medicíny a botaniky na Ecole de Santé v Paříži, v roce 1795 byl zvolen členem Národního ústavu věd a umění, který v té době nahradil Královskou akademii věd. Jeho nejznámější práce jsou Démonstrations botaniques, ou Analyse du fruit, considéré en général (Paris 1808), Analyse botanique des embryons endorhizes ou monocotylédonés (1811), De Orchideis Europaeis Annotationes (1817). Popsal mnoho rodů vstavačovitých, např. rod Anacamptis, Cephalanthera, Liparis, Platanthera. Při studiu morfologie květů vytvořil speciální terminologii pro vstavačovité, připisují se mu termíny pollinium a gynostemium.
Jeho syn Achille – lékař a botanik – vydal jeho práce Commentatio botanica de Conifereis et Cycadeis (1826), De Musaceis commentatio botanica, sistens characteres hujusce familia generum (1831).
Zkratka jeho jména je RICH., v IPNI je uveden u 1101 záznamů. Německý botanik K. S. Kunth na jeho počest pojmenoval rod Richardia, Araceae, synonymum pro Zantedeschia.
Achille Richard, syn botanika L. C. M. Richarda, se narodil 27. nebo 23. dubna 1794 v Paříži, zemřel 5. října 1852 tamtéž.
Vystudoval medicínu a botaniku. Už během studií publikoval v roce 1819 Nouveaux élémens de botanique, appliquée à la médecine, à l’usage des élèves qui suivent les cours de la Faculté de médecine et du Jardin du Roi (práce 7krát vydaná, přeložena do němčiny, angličtiny, holandštiny) a Formulaire de poche, ou Recueil des formules les plus usitées dans la pratique de la médecine. Jeho práce vynikají precizností a srozumitelností. Titul doktora získal 16. 3. 1819, po obhajobě práce Histoire naturelle et médicale des différentes espèces d’ipécacuanha du commerce. Komisi předsedal jeho otec. V letech 1819–31 pracoval jako konzervátor Delessertova herbáře, také pomáhal R. Desfontainovi v letech 1827–30. Na rozdíl od svého otce často publikoval: Monographie du genre Hydrocotyle (1820), Botanique médicale (2 díly, 1822-23), Mémoire sur la famille des rubiacées (1829), Monographie des orchidées des îles de France et de Bourbon (1828). V letech 1821–28 řídil vydávání 20 dílů Dictionnaire de médecine. Spolupracoval na Dictionnaire de drogues simples et composées (5 dílů, 1827–29).
Dne 11. 4. 1831 vyhrál konkurs a stal se profesorem botaniky na fakultě lékařství v Paříži. V letech 1831–35 vydal tři díly (jeden zoologický, dva botanické) Éléments d’histoire naturelle médicale. Vydal také práce svého otce Commentatio botanica de Conifereis et Cycadeis (1826), De Musaceis commentatio botanica, sistens characteres hujusce familia generum (1831). Často se podílel na publikacích jiných autorů – v letech 1830–33 napsal s J. B. A. Guilleminem a S. Perrottetem popis flóry Senegalu a Gambie: Florae Senegambiae tentamen, seu Historia plantarum in diversis Senegambiae regionibus a peregrinatoribus Perrottet et Leprieur detectarum. S P. A. Lessonem zpracoval sbírky z výpravy J. D. d’Urvilla lodí Astrolabe a vydal Voyage de découvertes de l’Astrolabe (1834). Je autorem botanické části v práci Voyage en Abyssinie exécuté pendant les années 1839–43 od C. T. Lefebvra, která vznikla spoluprací mnoha autorů. Na to navázal Tentamen florae abyssinicae seu Enumeratio plantarum hucusque in plerisque Abyssiniae (1847–51). Podílel se i na práci, kterou vydal R. de la Sagra: Histoire Physique, Politique et Naturelle de l’îlle de Cuba (díl Botanique – Plantes Vasculaires, 1845). S chemikem A. Payenem vydal Précis d’agriculture théorique et pratique (2 díly, 1851). Poslední jeho prací bylo Précis de botanique et de physiologie végétale (1852).
Byl členem mnoha významných vědeckých společností – Académie de médécine, Société centrale d’agriculture, Société de biologie, od 24. 2. 1834 francouzské akademie věd (botanické sekce) a 1. 5. 1831 byl jmenován rytířem čestné legie.
Standardní botanická zkratka jeho jména je A. RICH., najdeme ji u jmen jako Cedrus libani, Ecballium elaterium aj.