Nad osadou Brná (součást Ústí nad Labem), známou termálními koupališti, se vypíná strmá stráň, tvořená vyvřelými horninami (čediči), jižně a jihozápadně orientovaná, s převýšením asi 150 m, hostící cenná teplomilná rostlinná společenstva. Proto je od roku 1968 na ploše necelých osmi hektarů chráněná, dnes jako přírodní rezervace (mapa). Z otevřených míst se nabízejí omračující výhledy, především na údolí Labe, ale i na České středohoří, přesto není místo s výjimkou vyhlídky na Střekov příliš navštěvované, nevede sem žádná značená stezka a popravdě, na Ústecku nabízí omračující výhledy kdejaký snadněji přístuný pahrbek.
Čechy
České středohoří, Údolí Ploučnice u Malé Veleně – Eliščino údolí
Přiznám se, že jsem patriotem „neznámého“, ale velevýznamného údolí kolem „neznámé“ obce Malá Veleň (okres Děčín). Proto si myslím, že je nasnadě, abych toto údolí trochu představil a samozřejmě vyzdvihl. Popisované území náleží k severozápadnímu okraji Verneřického středohoří a jde o poměrně mladou krajinu s ostrými skalními výstupy nezanesenými kamennými moři, suťovými poli a prudkými svahy.
Českolipská kotlina, Farská louka – přírodní památka
Pokud si vezmete mapu České republiky, zaměříte se na východní okraj chráněné krajinné oblasti České středohoří a zkusíte najít průsečík přímek spojujících Nový Bor – Žandov a Kamenický Šenov – Českou Lípu, ocitnete se ve vesničce Slunečná (okres Česká Lípa).
Českolipská kotlina, Peklo u České Lípy – národní přírodní památka
Mezi Českou Lípou a obcí Zahrádky vyhloubil Robečský potok v pískovcovém skalním masivu kaňonovité údolí, dnes nazývané Peklo. Skalní stěny a potoční niva jsou od r. 1967 chráněným územím, známým především bohatým výskytem bledule jarní (Leucojum vernum). Přírodní památka Peklo má plochu 59 ha a nadmořskou výšku 247–303 m.
Český kras, Karlické údolí – přírodní rezervace
V Českém krasu v údolí Karlického potoka, v okolí bývalé tvrze Karlík (okres Praha-západ), byla v roce 1972 vyhlášena přírodní rezervace o nemalé výměře 214 ha. Leží stranou hlavních turistických cest a také tak trochu ve stínu svých slavnějších sester, známějších rezervací, zvláště těch národních. Území PR Karlické údolí je porostlé především listnatými lesy, svou skladbou jsou blízké přirozeným, a nabízí vzorové ukázky vlivu geologického podloží a orientace svahů na vegetaci, neboť údolí probíhá především jihovýchodně severozápadním směrem a podloží je dosti pestré, od převažujících devonských vápenců, přes nepřehlédnutelné diabasy až po křemence a břidlice. Rezervace ukrývá i nejednu zajímavost, například živou travertinovou kaskádu, v okolí Prahy ne zrovna běžný prstnatec bezový, a prý dokonce velevzácnou ještěrku zelenou.
Český kras, Karlštejn, Doutnáč – národní přírodní rezervace
Vrch Doutnáč je nepříliš nápadný protáhlý zalesněný hřbet mezi Bubovicemi a Srbskem, je součástí NPR Karlštejn (okres Beroun). Z botanického hlediska je význačný hned dvakrát: jednak výskytem rudohlávku jehlancovitého, jedním z posledních v Čechách, a pak také vyjmutím z lesního hospodaření v roce 2004 a ponecháním vlastnímu vývoji.
Český kras, Kobyla – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Kobyla byla vyhlášena jako chráněné území již roku 1967. Předmětem ochrany se stal bývalý lom s pěknou ukázkou známé geologické poruchy Českého krasu, Očkovského přesmyku, kdy se během horotvorných procesů nasunuly starší vrstvy usazených hornin (zde vápenců) na vrstvy mladší. Později došlo k přehlášení, při kterém se upravily hranice a předmětem ochrany se mimo přírody neživé stala i příroda živá, především cenná rostlinná společenstva. Přírodní rezervace Kobyla se nalézá jen kousek od známých Koněpruských jeskyní a je součástí CHKO Český kras. Její současná výměra činí necelých 20 ha.
Český kras, Koda – národní přírodní rezervace
Na pravém břehu řeky Berounky, přibližně mezi Srbskem, Berounem a Zlatým koněm, se rozprostírá rozsáhlé polesí, zvané kodské. Území patří již dlouho ke známým a nejlépe prozkoumaným přírodovědným oblastem v Čechách – s trochou nadsázky můžeme říci, že každý kámen zde byl alespoň dvakrát otočen a každé stéblo trávy nejméně třikrát přepočítáno. Zdejší krasové území je dosti členité, proto nikoho nepřekvapí, že je odtud udáváno na 600 druhů rostlin. Je jasné, že zmínit můžeme jen některé.
Český kras, Kotýz – národní přírodní památka
Národní přírodní památka Kotýz, chráněná od roku 1986, se nalézá nedaleko Berouna na západním okraji CHKO Český kras (mapa). Výměra činí 31 ha, předmětem ochrany jsou krasové jevy vyvinuté v silurských a devonských vápencích a na ně navázaná cenná společenstva rostlin a bezobratlých živočichů. Vrch Kotýz, z části odtěžený, byl kdysi přímo spojen se Zlatým koněm, dnes obě NPP odděluje těžební jáma. Územím prochází naučná stezka a je známé především dvěma skalními mosty, Aksamitovou bránou a Jelínkovým mostem, a archeologicky významnou Děravou jeskyní.
Český kras, Kulivá hora – přírodní rezervace
Na jihozápad od Třebotova (okres okres Praha-západ – mapa) se na levém břehu Švarcavy nalézá několik vápencových výchozů, vyhlášených spolu s okolními lesy v roce 1972 jako chráněné území (dnes přírodní rezervace) o výměře 22 ha. Jméno rezervace dostala podlé kóty Kulivá hora, která se nalézá však více než kilometr severovýchodně. Svahy a skály s jižním sklonem hostí teplomilné druhy rostlin i živočichů, jsou odtud uváděny také některé vzácné druhy hub. Území rezervace je součástí CHKO Český kras.
Český kras, Praha, Barrandovské skály – národní přírodní památka
Na levém břehu Vltavy, v katastru pražských městských částí Hlubočepy a Malá Chuchle, se táhne v délce 2 kilometrů pás skalních srázů, které se zapsaly velmi významně do dějin této země. Předmětem ochrany je na tomto území unikátní geologický profil, který dokumentuje vývoj pražské prvohorní pánve v siluru a devonu, zdejší jedinečné nálezy zkamenělin také dokládají život v tomto období.
Český kras, Praha, Ctirad – přírodní památka
Na pražském Zlíchově, na okraji návrší Dívčí hrady, se nalézá významné naleziště zkamenělin, známé již od dob Joachima Barranda, a chráněné od roku 1988.
Český kras, Praha, Homolka – přírodní rezervace
V jihozápadní části Prahy, v katastru Velké Chuchle, se rozkládá na 13,4 ha rozsáhlý skalní výchoz a bývalý lom Homolka. Jedná se o významnou geologickou lokalitu, jejíž profil dokumentuje vývoj pražské prvohorní pánve ve svrchním siluru a spodním devonu, na tomto území se nachází několik významných nalezišť zkamenělin.
Český kras, Praha, Klapice – přírodní rezervace
Na jihozápadním okraji Prahy, mezi Kosoří a Radotínem, obtéká Šachetský potok vápencový ostroh, vyhlášený v roce 1988 za přírodní rezervaci o výměře 16 ha. Hlavním předmětem ochrany jsou teplomilné doubravy se vzácnou květenou. Na jihozápadním svahu je rozsáhlá výsadba nepůvodní borovice černé, kde však dosud přežívají mnohé cenné druhy. Území rezervace je součástí CHKO Český kras.
Český kras, Praha, Prokopské údolí, Hemrovy skály – přírodní rezervace
Prokopské údolí patří k botanicky nejzajímavějším a nejcennějším územím hlavního města Prahy. Celá tato pozoruhodná oblast, která byla v roce 1978 vyhlášena za přírodní rezervaci, zabírá plochu více než 100 hektarů. V severozápadním výběžku tohoto území, v katastru městské části Jinonice, mezi Novou Vsí a Butovicemi, se nachází velmi nápadný skalní masiv, který bývá označován jako Hemrovy skály.